Schodek státního rozpočtu ke konci září stoupl na 21 miliard korun. V srpnu skončila bilance státní pokladny v deficitu 15,4 miliardy korun. Loni v září byl přebytek 16,8 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí.
Meziroční srovnání je podle úřadu ovlivněno mimo jiné faktem, že v loňských prvních měsících získal rozpočet z Evropské unie mimořádně 21 miliard korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013. Pro letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 40 miliard korun.
„Navíc se v letošním roce projevuje o 18,2 miliardy korun vyšší objem předfinancovaných projektů na společné programy České republiky a Evropské unie. Tyto výdaje pak mají pozitivní dopad i na meziroční nárůst investic o téměř 40 procent,“ uvedl úřad. Kapitálové výdaje stouply ke konci září na 85 miliard korun.
Schodek státního rozpočtu po očištění vlivu peněz z Evropské unie a finančních mechanismů byl podle ministerstva 19 miliard korun. Ve stejném období roku 2018 představoval takto očištěný výsledek schodek 4,8 miliardy korun.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci září stouply meziročně o 79,1 miliardy korun na 1,103 bilionu korun. Celkové výdaje stouply o 116,8 miliardy na 1,124 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 61,2 miliardy na 968,2 miliardy korun. Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostly o 31,2 miliardy na 558,2 miliardy korun.
"Vládě se stále nedaří hospodařit dle představ, byť oproti uplynulým měsícům se situace například v oblasti inkasa DPH mírně zlepšila. Na vině je pomalejší ekonomický růst, než s jakým vláda počítala, a loňské rozsáhlé plošné přidávání na platech a důchodech," uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle něj by se konečný schodek rozpočtu měl pohybovat kolem 35 miliard korun.
Inkaso DPH ke konci září meziročně stouplo o 4,7 procenta na 207,7 miliardy korun. Na spotřebních daních stát získal ke konci září 114,9 miliardy korun, meziročně o 0,4 procenta méně. Na dani z příjmu právnických osob rozpočet získal 98,2 miliardy korun, meziročně o devět procent více.
Ani podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera nemusí státní rozpočet navzdory mírně slabším příjmům a některým vyšším výdajům skončit v horším než očekávaném deficitu 40 miliard korun. Pomoci může podle něj nakonec nižší růst investičních výdajů. "Ty jsou v posledních letech velmi rozkolísané i z titulu úspěšnosti čerpání peněz z EU. To naznačují i současná čísla, jelikož investiční výdaje jsou prozatím plněny ze 64 procent plánu rozpočtu, zatímco pro září by odpovídalo 75 procent," upozornil.
Nejvíce peněz z běžných výdajů se každoročně vynakládá na sociální dávky. Ke konci září bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 448,9 miliardy korun, což je meziroční růst o 8,1 procenta. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 8,7 procenta.
