Návrh zákona by mohly podat i kraje, podle Haška je ale šance na rychlejší postup v případě, že jej podá jako poslanec. Zákaz těžby plynu frakčním štěpením není podle něj politická záležitost a měli by ji podpořit poslanci bez ohledu na stranickou příslušnost. „Obáváme se vážného dopadu na životní prostředí, na kvalitu života lidí,“ uvedl.
Hejtmani dnes na jednání pozvali zástupce lokalit, kde těžba hrozí. „Problém se teď týká 78 obcí, petici proti těžbě podepsalo 50 tisíc lidí. Teď jsme přijeli předat dál pomyslný štafetový kolík,“ řekla starostka Berouna Šárka Endrlová. Připomněla, že proti těžbě jsou občané, občanská sdružení i samosprávy.
„V současné době ministr životního prostředí zrušil původní rozhodnutí a je příkaz k novému projednání. Za dva měsíce se nám to ale vrátí zpátky. Chyby, které jsme napadli, budou odstraněny a bude už jen velmi málo, k čemu budou moci dát obce negativní stanovisko. My už nic dělat nemůžeme,“ doplnil náchodský starosta Jan Birke.
Zákony proti těžbě z břidlic má Francie i Bulharsko
Základní kostru zákona má připravenou sdružení Stop HF, jež proti těžbě plynu z břidlic bojuje. Podle Jiřího Malíka ze sdružení nelze metoda v evropském prostoru použít. Návrh zákona chce mít Hašek dopracovaný zhruba do dvou týdnů, podat ho chce na konci května. Připomněl, že těžbu v Evropě zakazují zákony například už ve Francii či v Bulharsku.
Nadnárodní firmy chtějí těžit plyn z břidlic na řadě míst v Česku. Momentálně se hovoří o lokalitách až v pěti krajích. Celkem jde podle Endrlové o průzkumné území na ploše kolem 1700 kilometrů čtverečních. Při takzvaném hydraulickém štěpení provedou těžaři až několik kilometrů hluboký vrt, do kterého se pod tlakem vhání voda s pískem a chemickými přísadami.
Z vrtu se pak čerpá unikající břidlicový plyn. Starostové nechtějí těžbu povolit, protože se především obávají dopadů na životní prostředí, zejména zhoršení kvality pitné vody.
