Palác Lucerna a Invalidovna se mají stát národní kulturní památkou, chce ministerstvo kultury
Pražskou Invalidovnu, kterou se loni pokusil neúspěšně prodat, chce nyní stát prohlásit za národní kulturní památku. Spolu s barokní stavbou v pražském Karlíně je na seznamu ministerstva kultury, který v pondělí předloží vládě, dalších 15 staveb. Jsou mezi nimi pražský palác Lucerna či ďáblický hřbitov, kde leží političtí vězni. Ze seznamu staveb, jež by požívaly nejvyšší památkové ochrany státu, ale oproti návrhu v připomínkovém řízení vypadlo několik sakrálních budov.
Seznam původně tvořilo 18 položek, byl na něm i soubor drobných staveb v krajině - kapliček, božích muk, smírčích křížů reprezentativně vybraných v krajích Jihočeském, Jihomoravském a Vysočina. Návrh obsahoval také poutní kostel s pašijovou cestou v Římově z druhé poloviny 17. století, který je podle odborníků mimořádnou ukázkou barokní architektury spjaté s poutní tradicí a současně spoluvytvářející i obraz jihočeské barokní krajiny. Důvod vypuštění těchto souborů není z materiálu předkládaného vládě zřejmý.
NKP vyhlašuje vláda, naposledy to byla kolekce devíti předmětů v roce 2015, šlo o movité památky jako třeba Vyšebrodský cyklus, Madonu z Veveří, staroboleslavské palladium a gotické malby.
NKP tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, kterých je také mnohem více. Podobně jako u kulturních památek i u NKP je zákonem ošetřen jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej. Včetně devítky zmíněných artefaktů tvoří dnes soubor NKP 306 položek.
Rozšířit by jej mohlo 16 nemovitostí. První skupinu tvoří devět staveb z první poloviny 20. století, které dokumentují slohovou pluralitu architektonické tvorby tohoto období. Všechny jsou díly předních architektů. Je mezi nimi střední škola v Mladé Boleslavi, ukázka konstruktivismu, expresionismu a art deca, postavená v letech 1922 až 1926 podle projektu architekta Jiřího Krohy.
Městské muzeum, dříve Wenkeův obchodní dům v Jaroměři je dílem Josefa Gočára, Městské divadlo v Ústí nad Orlicí postavil Kamil Roškot ve stylu organického funkcionalismu, dnešní Společenský dům v Opavě postavený podle návrhu Leopolda Bauera reprezentuje směřování od secese a moderny k meziválečnému klasicismu a historismu.
Druhou skupinou jsou památky, které jsou buď navrhovány opakovaně nebo vykazují hodnoty, které byly dostatečně oceněny až v poslední době. Sem patří třeba zbytky románského hradu v Chebu, Blatenský vodní kanál, ďáblický hřbitov v Praze s pohřebištěm politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje nebo klášter v Louce u Znojma, jeden z nejcennějších dokladů pozdně barokního umění na Moravě.
Pražská Invalidovna je monumentálním barokním dílem postaveným podle plánu Kiliána Ignáce Dietzenhofera. Po letech bez užitku se ji stát loni neúspěšně pokusil prodat, zájem o její správu má Národní památkový ústav. Palác Lucerna v Praze spojený s rodinou Havlových nese rysy doznívající secese a nastupujícího modernismu, je jednou z prvních železobetonových staveb v Praze a známým kulturním centrem.
