Ministr zdravotnictví si včera mohl na svou politickou pažbu udělat cenný zářez. Ale spíše jenom takový mělký, opatrný zářez. Podařilo se mu vládou protlačit zákon o univerzitních nemocnicích, který prohlásil za jednu z priorit svého krátkého vládního angažmá. Je to ovšem úspěch zkalený mnoha kdyby.
Kdyby ministr Ludvík zákon prosadil o pár týdnů dříve, měl by výrazně větší šance, že se jej podaří prohnat legislativním kolečkem před volbami. Kdyby naopak se zákonem tolik nespěchal ve snaze pojistit si vedení motolské nemocnice na dalších pět let, mohl zákonu věnovat víc času. A mohl svému nástupci zanechat v šuplíku prodiskutovanou normu, která by se vypořádala alespoň s nejkřiklavějšími námitkami.
A kdyby méně myslel na vlastní křeslo a více na kvalitu zákona, mohl rektorům univerzit, především té brněnské, ušetřit bezesné noci, v nichž je straší odpovědnost za dluhy, které nasekal někdo jiný. Ale na kdyby se v politice nehraje, tím méně s volbami na krku
