Rusko od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo příjmy z prodeje plynu, ropy a uhlí do Evropské unie. S odvoláním na údaje finského střediska pro výzkum energií a ovzduší CREA to napsal ruský list Kommersant. Rusko vydělává na růstu cen fosilních paliv, přestože objem dodávek se kvůli embargu a sankcím snížil.
Rusko podle CREA za první dva měsíce války proti Ukrajině vyvezlo energetické suroviny celkem za 63 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun), z toho do EU za 44 miliard eur (asi 1,1 bilionu korun). To je dvojnásobek proti stejnému období loňského roku.
"Vývoz fosilních paliv představuje klíčový faktor, který umožňuje Rusku budovat vojenskou moc a dovoluje mu brutální agresi proti Ukrajině," zdůraznilo finské středisko.
Dodávky ropy do EU podle těchto údajů klesly o 20 procent a dodávky uhlí o 40 procent. Naopak dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) o 20 procent vzrostly, dodávky zemního plynu dodávaného sítí plynovodů se pak zvýšily o deset procent.
Naopak dodávky ruské ropy do oblastí mimo EU vzrostly o 20 procent, uhlí o 30 procent a zkapalněného plynu o 80 procent.
Největším dovozcem energetických surovin z Ruska je Německo, na které připadá dovoz za 9,1 miliardy eur (asi 223 miliard korun), dále Itálie (6,9 miliardy eur), Čína (6,7 miliardy eur), Nizozemsko (5,6 miliardy eur), Turecko (4,1 miliardy eur) a Francie (3,8 miliardy eur).
Experti předpokládají další růst cen energetických surovin. EU zvažuje ukončení dovozu energetických surovin z Ruska, aby Moskvu přiměla ukončit tažení proti Ukrajině. Unie již přijala embargo na ruské uhlí, které začne platit od srpna. Jedná rovněž o tom, že přestane odebírat ruskou ropu a plyn, nicméně proti embargu na ruský plyn vystupuje Rakousko, Maďarsko a Německo. Vysvětlují to obavami, že takový krok by způsobil ekonomickou krizi.
Ruská plynárenská společnost Gazprom ve středu přerušila dodávky plynu do Polska a Bulharska, které odmítají platit v rublech, jak nyní Kreml požaduje.
