Jednoznačné vítězství demokratů v amerických volbách nemá jednoznačné implikace pro finanční trh

V průběžných volbách do Kongresu dominovali demokraté, kteří tak budou podle všeho přebírat kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Zatímco se s jejich vítězstvím ve Sněmovně reprezentantů vcelku počítalo, závod o většinu v Senátu měl být těsnější, když se hrálo o 35 senátorských křesel a demokraté usilovali o čistý zisk minimálně čtyř mandátů.

Přestože se rozsah očekávaného vítězství demokratů zdá být překvapivě velký, samotný výsledek není pro finanční trh zásadním překvapením. Predikční trhy přitom byly ještě přesvědčenější, když demokratům přisuzovaly více než 70procentní pravděpodobnost na ovládnutí obou komor amerického Kongresu. Prvotní reakce tak neznačí zásadní otřes na finančním trhu. Mix demokratického Kongresu a republikánského, respektive Trumpova, Bílého domu však nemá zcela jednoznačné implikace pro americkou ekonomiku. Tedy kromě toho, že do budoucna značí vyšší míru politické i tržní volatility.

Stimulu se ekonomika asi nedočká

Prvotní reakce na finančním trhu lze interpretovat v kontextu přibrzdění agendy Donalda Trumpa. Politická patová situace snižuje pravděpodobnost zvýšení fiskálního stimulu, který letos významně přispívá k silnému výkonu americké ekonomiky. Pokračoval tak pokles výnosů amerického státního dluhu, které se ještě na začátku října u desetiletých a třicetiletých státních obligací pohybovaly kolem 5,3 procenta, respektive 5,7 procenta, a dosahovaly tak nejvyšších úrovní od roku 2007, respektive 2004.

Vzhledem k prioritám demokratů však nelze očekávat ostrý obrat ve směřování fiskální politiky. To tak omezuje prostor pro pokles amerických výnosů. Kombinace demokratického Kongresu a republikánského Bílého domu může zároveň komplikovat jednání ohledně financování federální vlády a vést k častějším „shutdownům“. Oproti scénářům republikánské většiny v Kongresu a rozděleného Kongresu se současný výsledek zdá jako nejneutrálnější pro vývoj dolarových úrokových sazeb. První zmíněný by podle stratégů Société Générale obnovil tlak na růst výnosů, zatímco ten druhý by podnítil výraznější pokles.

Americký dolar je v současné době citlivější na vývoj tamního akciového trhu než na vývoj úrokových sazeb. Přestože nižší fiskální stimul je pro dolar negativní zprávou, jeho oslabení lze více spojit se skepsí ohledně boomu umělé inteligence, který je současně hlavním motorem tamních akciových trhů. Demokratický Kongres je totiž příslibem vyšších regulatorních překážek pro rozmach tohoto sektoru a také přísnějšího dohledu. Bezprostřední reakce na akciovém trhu ale byla poměrně smíšená.

Co říká historie

Historická zkušenost signalizuje nižší akciové výnosy. Z devatenácti možných instancí byl od roku 1989 Kongres i Bílý dům pod kontrolou jedné strany pouze sedmkrát, přičemž Kongres byl sjednocený ve čtrnácti případech. Během sedmi zmíněných případů dosahoval historický průměrný roční výnos (včetně reinvestovaných dividend) indexu S&P 500 zhruba 12 procent, což je zhruba v souladu s průměrným ročním výnosem od konce druhé světové války.

Zahrneme-li navíc roky 2001 a 2002, kdy se však poměry v Kongresu několikrát měnily, činil by průměr za jednobarevné vlády 8,5 procenta. Republikánská kontrola nad Kongresem bez ohledu na kontrolu Bílého domu je od roku 1989 (bez let 2001 a 2002) ale spojená s výrazně vyšším průměrným výnosem S&P 500 (16 procent) oproti případu, kdy Kongres kontrolují demokraté (sedm procent), byť srovnání v neprospěch demokratů mírně vychyluje rok 2008 spojený s finanční krizí. Pokud by se tak materializovaly výše zmíněné obavy ze zpomalení expanze umělé inteligence, odpovídalo by to historické evidenci slabšího výkonu amerického akciového trhu.