V souladu se zavedenou praxí hodlá ruská ústřední volební komise otevřít hlasovací místa i v zahraničí, zejména v místech, kde žije větší množství ruských státních občanů. Týká se to hlavně bývalých sovětských republik včetně Ukrajiny.
Pro Ukrajinu je zvlášť citlivým regionem Krymský poloostrov, který Kyjev spolu s drtivou většinou států považuje za součást ukrajinského území. Po okupaci a následné anexi z roku 2014 ale fakticky kontroluje poloostrov Rusko, které se netají záměrem zorganizovat 18. září na Krymu parlamentní volby, stejně jako v jiných částech Ruské federace.
Hlasovací místa by ale podle Moskvy měla být otevřena i v Kyjevě a některých dalších velkých ukrajinských městech. I to ale Ukrajina odmítá s odůvodněním, že Moskva záborem Krymu porušuje mezinárodní právo. Rusko argumentuje tím, že urny budou umístěny na velvyslanectví a na konzulátech, které jsou z právního hlediska územím Ruské federace.
Ukrajinský parlament minulý týden vyzval světové společenství, aby ruské parlamentní volby na Krymu neuznalo. Kreml na tuto výzvu reagoval prohlášením, že Rusku na stanovisku ciziny nezáleží a jakékoli odsudky ze zahraničí bude ignorovat.
O souhlas s otevřením volebních středisek požádalo ruské ministerstvo zahraničí Kyjev ve čtvrtek, a zatím žádnou informaci nedostalo, napsala dnes agentura Interfax. „Ruské ministerstvo zahraničí žádá od Kyjeva oficiální vysvětlení, se zprávami médií se nespokojí,“ řekl dnes v Moskvě náměstek ministra zahraničí Grigorij Karasin.
