Ivan Langer: Pro psychopaty jsem sprostý podezřelý

Po vydavatelství Mafra a bývalém ministru vnitra Františku Bublanovi je Johnova omluva třetí za jeden rok. Stále to ale není vaše poslední žaloba, že?

Ne, mám před sebou v této oblasti - v takzvané legendě o Íčku - ještě jeden soudní spor s lháři z České pozice. Docela mě baví sledovat toho, který lhal a nyní se staví do role největšího mravokárce na titulních stranách jednoho z titulů Anofertpressu.

Jsem přesvědčený, že zvítězím, že se budou omlouvat. Já toho vydržím hodně. Jsem pevně odhodlaný bránit sebe i své jméno s vědomím toho, že škody už byly napáchány a těžko je možné je odčinit. Žádný rozsudek nemůže soupeřit s pomluvou a zlým slovem, které je infekční, šíří se jak nemoc a zůstává v lidech. Hlavně kvůli svým dětem.

Na jaře jste v této kauze podával předžalobní výzvy. Oni nereagovali, že by se chtěli chtěli vyrovnat či dohodnout? Budou tedy soudy?

Ano, bude soud. Předpokládám, že už teď na podzim by mohlo být nařízeno soudní jednání.

A zřejmě nebude jediné. Další vaše žaloby se týkají kauzy Vidkun (jde o ovlivňování některých trestních kauz a úniky z trestních spisů - pozn.red.), jak je tento případ daleko?

To, co se stalo před jedenácti měsíci, je z mého pohledu zločin realizovaný psychopaty. Zneužili své postavení, a to jen proto, že vedle pravomoci zasahovat někomu do života si ti lidé zvykli, že nemusí za své zásahy nést jakoukoliv zodpovědnost. Jejich ambice a pocit, že si mohou dovolit vše, rostly. Ať to budu já anebo kdokoliv jiný, je nutné jim vystavit červenou kartu a v tuto chvíli to nepůjde jinak než soudním rozhodnutím. Přezkumem toho, co udělali a jaký způsobem zasáhli do života mého a mé rodiny, mých přátel, známých i lidí, které ani neznám.

Teď probíhá regulérní právní bitva. Mimo jiné jsem podal ústavní stížnost ve věci řízení o nahrazení souhlasu advokátní komory v případě vydávání věcí a věřím, že v dohledné době ústavní soud rozhodne a potvrdí základní princip: tedy že nemůže existovat moc bez odpovědnosti a ten kdo má moc, se musí řídit zákonem. A v okamžiku, kdy se zákonem neřídí, musí za jeho porušení nést zodpovědnost.

Při tom zásahu byly zabaveny i dokumenty vašich klientů. Došlo tedy k porušení povinnosti advokáta zachovat mlčenlivost?

Byly to dokumenty, které souvisejí s mou advokátní praxí. Došlo k zásahu do práv mých a práv třetích osob. Co je absurdní na celé věci, a víc se k tomu nechci vyjadřovat, že ten kdo zasáhl, mi nyní odmítá sdělit, jak ten zásah vypadal, v jaké intenzitě a rozsahu byl a koho se týkal.

Jsme zpátky na začátku - skupina lidí si tu zvykla, že může dělat cokoliv a nemusí se z toho zpovídat. Trpí božským komplexem, že jsou povoláni k očistě a rozhodování o tom, kdo je a není čistý. Má-li ve svém důsledku takzvaná kauza Vidkun něčemu sloužit, musí vést k tomu, že orgány činné v trestním řízení budou vědět, jaká je jejich role, jaké je jejich oprávnění a zákonné pravomoci a budou se tím řídit. Zároveň musí vědět, že když se tím řídit nebudou, budou postiženi.

Váš život je teď tedy jeden velký soud. Kolik vás to už stálo?

To ale není můj koníček, chodit se soudit. Jak říkám svým klientům - soud je poslední zoufalý pokus, jak se domoci nikoliv spravedlnosti, ale práva. Peníze nejsou podstatné, ale jsou to za ty roky velké částky. Na tom je nejtěžší, že vás to zasahuje v životě. Ač si to třeba nepřipouštíte neustále se k tomu v mysli znovu vracíte, ochromuje vás to, omezuje v tom, něco dělat. Jsem pozitivní člověk, rád buduji, tvořím, ale tenhle boj mi byl vnucen a má charakter prosté, nutné obrany.

Když tedy nebudeme specifikovat náklady řízení a sumu, na kterou vás soudy přišly, dokážete odhadnout nějaký ušlý zisk v podnikání? Nebyl jste sice obviněn, ale přesto...

Jsem sprostý podezřelý a v judikatuře krajského soudu v Ostravě jsem podezřelý advokát. Vzhledem k tomu, jak promyšleně byla akce koncipována a realizována - byla primárně zaměřena na mediální ostrakizaci, dehonestaci a pošpinění mimo jiné i mé osoby - tak to nepochybně mělo a má dopad na můj každodenní osobní i profesní život. Důsledky to mělo.

Jste partnerem advokátní kanceláře, právo vás evidentně solidně živí, když jste byl schopný si vzít 40milionový úvěr na nákup části společnosti svého přítele Ivana Kyselého (obviněného v kauze Vidkun - pozn.red.). Kolik případů jste schopný řešit najednou?

Dostal jsem se v práci na hranici toho, co jsem si jako příslušník svobodného povolání přál mít. Být na jedné straně firma, která je schopná dělat složité a důležité kauzy, na druhou stranu se ale neproměnit na právnickou fabriku, kde se klient setkává pouze s vizitkami a vytrácí se osobní kontakt. Advokacie je pro mě kouzelná v tom, že je to směsice práva a psychologie, nejen odborných znalostí, ale i komunikačních dovedností. Musíte pochopit klienta, vyhovět jeho přáním, pochopit podstatu problému jako takového, na základě anamnézy udělat diagnózu a pak určit terapii. To mě na práci nejvíc baví.

Vím, že se Mrázek scházel s Íčkem, tvrdil Bublan. Langer ho za to žaluje

Domácí

Vaše firma se postupně rozrůstá, že?

Máme rozdělenou působnost na několik oblastí a každý ze tří partnerů si hlídá jednu. V posledním roce jsme rozšířili působnost na oblast trestního práva, posílili jsme o dva zkušené právníky. Kromě toho máme pobočku v Olomouci.

Ani to vám nestačí. Napsal jste knihu V Síti.

Ano, je to koláž mých facebookových statusů. Ty jsou vždy bezprostřední reflexí nějakého prožitku, ale když se poskládají v čase, navazují na sebe, dostává to úplně jinou vypovídací hodnotu.

Knihu jste křtil s Jaromírem Soukupem, majitelem vydavatelství Empresa Media. Jde to finančně za vámi, nebo za nimi?

Vydání knihy je jejich projekt. Je to jejich asi sedmý titul e-knihy. Věřím, že to vydali na základě zralého uvážení, že na mě a na knize něco vydělají

A jak to vypadá? Je to více než měsíc od začátku prodejů, jak si stojí Langer na knižním trhu?

Máme před sebou prvotní kampaň, zatím jsme to nechali žít vlastním životem. Co mám zpětnou vazbu, tak na to, že je to ebook, jsou zatím spokojeni. Ale věří, že to bude lepší a proto připravujeme nějakou marketingovou podporu

Co si pod tím mám představit? Pojedete roadshow po krajích jako předvolební kampaň?

Ne, to ne. Původně jsem chtěl vydat normální tištěnou knihu, ale tím, že to je koláž facebookových statusů, kde řada z nich je reakcí na konkrétní události dané doby, dává elektronická podoba větší smysl. Je třeba možné se aktivně prokliknout na dané události. Ale podle zájmu půjdeme na podzim do tištěné verze, která ale bude mít trochu jinou podobu.

Říkáte, že oni doufají ve výdělek. Kolik z toho budete mít vy?

Nic. Respektuji riziko, které vydavatel podstupuje. Bude mě těšit, když si tu knihu přečte co nejvíc lidí a udělá si názor na autora ne na základě toho, co o něm kde slyšeli nebo četli. Ale na základě toho, co říká, jaké má názory, jak si umí dělat legraci ze sebe i jiných, v čem si myslí, že je vizionář a odborník.

V čem jste vizionář?

Ve schopnosti vidět nějaké věci, umět je plánovat a následně uchopit. Před více než 15 lety jsem říkal, že si přeji mít projekt vzdělávání lidí, co chtějí jít aktivně do veřejného života a založili jsme CEVRO - liberálně konzervativní think-tank. Teď naší akademií prošlo přes 500 lidí, kteří v politice a ve veřejném životě zastávali funkce od členů vlády, místopředsedů evropského parlamentu přes starosty, poslance, senátory. Vizionářem jsem možná s celým projektem Vysoké školy CEVRO Institut, které mnozí nedávali naději právě proto, jak je filosoficky ukotvena. Letos slavíme 10. narozeniny a máme více než tisíc absolventů.

Z kolika procent vám čas zabírá Cevro, o kterém říkáte, že je vaše filantropická úchylka a kolik obživu dávající právnická praxe?

Snažím se to vybalancovat, abych mohl dělat to, co dává chléb, přináší radost a zanechává stopu. Dominantní část práce je to, co mě živí, ale nejméně jeden den v týdnu patří Cevru.

Již v rámci reformy policie z let 2007 až 2010 byly úvahy sloučit jednotlivé útvary s celorepublikovou působností. Ukážu vám knihu, v níž je příspěvek Roberta Šlachty, kde říká, jak je nadšen záměrem policejní reformy

Nedávno jste byl “slavný” na autobusech Student Agency, jejíž majitel zveřejnil číslo ministra Chovance, aby mu lidé zavolali, co si myslí o reorganizaci policie. Vedle toho byl nápis Langer II. odkazující na vaše propojení s organizovaným zločinem a heslo ČSSD ve stopách ODS. Také vám volali?

Zpětnou reakci jsem měl, ale nevím, zda by vaše periodikum bylo ochotno přetisknout jadrné reakce mých přátel. Netýkaly se mě, ale pána, co mu patří autobusy. Ta hodnocení si zasloužil. Zachoval se jako velký hlupák.

Majitel autobusů Radim Jančura tímto krokem mimo jiné podporoval při debatách o reorganizaci policie Roberta Šlachtu, který na protest proti ní odešel z vedení ÚOOZ. Kdybyste byl teď ministrem vnitra, podepsal byste zákon o změnách v policii?

Kdybych já byl ministrem vnitra, tak by reorganizace, respektive nová struktura celorepublikových útvarů policie dávno byla. Způsob, jakým takzvaná reorganizace byla provedena - a díky bohu že už se tomu říká takto a ne policejní reforma - , byl naprosto zpackaný a diletanstký. To, že již v rámci skutečné reformy policie z let 2007 až 2010 byly úvahy a záměr sloučit a lépe koordinovat jednotlivé útvary s celorepublikovou působností, není žádné tajemství. Ukážu vám knihu, v níž je příspěvek Roberta Šlachty, kde říká, jak je nadšen záměrem policejní reformy. Ten spočíval v tom, že každý z útvarů s celorepublikovou působností měl mít stejnou organizační strukturu, měly být zkoordinovány z pohledu metodiky práce, personalistiky, struktury, ekonomiky a sdílení analytiky. Nemělo docházet k tomu, že jeden dělal to a druhý něco jiného než měl, byly jasně vymezeny jednotlivé působnosti a kompetence jednotlivých útvarů.

Takže je to opsané?

To, co se teď děje, je staré, kdysi nad tím hýkal Robert Šlachta a spol. blahem. Teď když k tomu došlo, za tím hledá temné spiknutí on a parta některých lidí, při jejichž hodnocení bych musel používat psychiatrické diagnózy.

Každopádně je to zpackané, už to dávno mělo být. Záměr není nikterak nový a ti, kdo to kritizují, to tehdy podporovali. Ti, co to teď dělali, si měli při tom přečíst, co dávno bylo vymyšleno. Ale samo o sobě, když to přinese, co jsem říkal - jednotlivou personalistiku, metodiku práce, strukturu, ekonomiku, koordinaci analytickych informací, tak je to jen správné.

Na druhou stranu to vypadá, že si Andrej Babiš začal nyní tvořit policii vlastní, paralelní.

O tom jsem psal před dvěma lety. Že s podporou nejvyššího státního zástupce existuje plán vytvořit celní policii, která bude obdařena stejnými pravomocemi jako policie a budou zde existovat policie dvě. Na druhou stranu ale ani tato myšlenka není nijak nová. Svého času jsem na toto téma svedl koncepční boj s tehdejším ministrem financí Miroslavem Kalouskem, který si taky přál svou celní policii. Ale mou odpovědí bylo, že v jedné zemi má existovat jedna policie nadána kompetencemi a pravomocemi, které má mít, a k tomu má mít další spolupracující bezpečnostní sbory.

Jenže v okamžiku, kdy vytváříte dvě policie, je tu otázka, proč by vlastně nemohly být tři? Pak se celý ten princip pravomocí a zodpovědnosti rozostřuje, vzniká guláš a nikdo nenese za nic odpovědnost.

Andrej Babiš na svém vzestupu pracoval sám a k moci se dostal pomocí státního převratu, který byl realizován stejnými lidmi, kteří před rokem zasáhli do mého života

Když jsme u té zodpovědnosti - nenese zodpovědnost za vzestup Andreje Babiše právě ODS vaše a Mirka Topolánka? Po vašem vládnutí byli lidé asi tak znechuceni, že začali hledat alternativu u něj, ne?

To si tedy vůbec nemyslím. Andrej Babiš na svém vzestupu pracoval sám a k moci se dostal pomocí státního převratu, který byl realizován stejnými lidmi, kteří před rokem zasáhli do mého života. Šlo o stejné lidi, kteří za svůj zásah do práv jiných nenesou žádnou odpovědnost. Ale jestli postupovali organizovaně, vědomě společně či pouze byli užitečnými mouřeníny, na to si musí odpovědět sami.

Takže je to jen obratný marketing, co ho katapultovalo tam, kde je dnes?

To je druhá věc. On se velmi umně na svůj nástup k moci připravoval. Myslím, že je teď naprosto zjevné, že ty obskurní občanské, očišťovací, transparentní iniciativy nebyly nic jiného než jeho pátá kolona. Ta měla za cíl destruovat společenský systém a vytvořit atmosféru zloby, nenávisti, závisti. Vytvořit tu protikorupční hysterii, na které on se pohodlně zvedl, obzvlášť když se k této koloně pak přidala policie a státní zastupitelství.

Vedle toho platí, že z marketingového pohledu je jeho komunikace naprosto brilantní. Zavedené strany včetně ODS by se měly od něj učit, jak se dělá politický marketing. Pravda, má tu výhodu, že si může říkat kdy chce, co chce a jak chce. Jeho elektorát, který je tvořen lidmi pojídajícími párky bez masa a rohlíky bez mouky, to tak neřeší. Zavedené strany to mají v tomto směru těžší. Ale u něj je kreativita, nápad, je tam práce s čísly, je to znalost svého elektorátu, jeho potřeb, tužeb i jeho nenávistí.

Pracuje na stejném principu jako Miloš Zeman, který přesně ví, jak cílit na ten “národ buranů”, jak zapůsobit na tu řekněme tupou masu?

Pořád jsem přesvědčený, že nejsme národ buranů. Tohle nálepkování odmítám. Nemyslím si, že by Češi ve své inteligenční struktuře byli nějak odlišní od svých sousedů. Je to jen o tom, jestli přistupujete k politice jako k profesi, ve které máte zboží, jež chcete prodat. Musíte vědět, komu ho chcete prodat a potom naleznout způsob, jak prodat. To je klasický politický marketing. Jestli mě něco rmoutí, je to ztráta nápaditosti a schopnosti u druhých politických stran, třebaže z finančními limity které mají, zdatně komunikovat s veřejností a svými voliči. Největší zklamání má být pro nás všechny ta “masa lidí”, kteří nejsou Babišovi, ani Sobotkovi, ale kteří jsou bezradní opuštění sirotci. Nechtějí to, co se děje, ale nikdo jim nenabídne zboží, nikdo jim neřekne pojďte s námi, aby ho mohli následovat.

Je jedinou “šancí”, jak se zbavit Andreje Babiše, tedy odstavit ho od výkonné moci, dostat ho do prezidentského křesla?

Nestrašte! Já mám velkou fantazii, ale to bych považoval za obrovskou prohru celého polistopadového vývoje. Když se jen vrátím k Miloši Zemanovi. Je to člověk, se kterým já v 99 procentech věcí toho co dělá, říká, jaké má názory, nesouhlasím. Ale při tom všem ho musím respektovat. Na rozdíl od Andreje Babiše je Miloš Zeman homo politicus. Přesně ví, co potřebuje, co má dělat a jak, aby byl v příštích volbách v přímé volbě znovu zvolen. Má přesně spočítáno, kolik z lidí s volebním právem k volbám přijde, kolik z nich on potřebuje, aby prošel prvním i druhým kolem. On ví, jací jsou to lidé, co od něj očekávají, a on jim to přesně dávku po dávce podává. Je to velký profesionál.

Není tedy zatím cílem Andreje Babiše dostat se na Hrad? Potřebuje mít v tuto chvíli ještě výkonnou moc?

Jeho cílem bylo hlavně zajistit a rozvinout svůj vlastní byznys. On je, byl a zůstane obchodník, který si chce věci kolem sebe koupit. V tomto nebude mít nikdy dost. Nicméně jeho prvotním motivem pro vstup do politiky bylo zajištění si svého obra a v okamžiku, kdy by nepožíral z veřejných zdrojů a dotací tolik, kolik požírá, byly by nepochybně výsledky jeho agrokomplexu úplně jiné, než jsou teď.

Nicméně si myslím, že mu moc zachutnala. Že je sám překvapen, jak jednoduché je vládnout a ovládat a předpokládám, že byl zvyklý v byznysu na podstatně tvrdší soupeře, než má teď v politice. Pokud k tomu přidáte ten aligátorský reflex - i když máte plné břicho, přesto chňapnete další kořist - tak je naprosto jasné, že i v politice bude chtít ještě víc.

Poslanec Novotný podal oznámení na Langera a Kyselého

Domácí

Může na to všechno mít nějaký vliv minulý týden schválený takzvaný Lex Babiš?

Symbolický. Přichází pozdě a ve vykastrované, bezkulkové podobě, ale ten symbolický význam tu je. Nicméně reálnou změnu pro to, co zde bylo vytvořeno, co je popřením polistopadového vývoje a to je ten politicko-mediální agrokomplex, to mít nebude. To, že formálně nebude Andrej Babiš vlastníkem Mafry ještě neznamená, že jeho věrní slouhové nebudou psát to, co si Andrej přeje a že nebudou provádět svůj brainwashing tak, jak to provádějí doteď.

Za rohem jsou krajské a senátní volby. Jak to vidíte pro ODS?

Víte, já tam mám spoustu přátel, jsem stále členem. Říkal jsem, že buď budu muset umřít, nebo mě oni musí vyloučit, anebo bude muset ODS zaniknout, aby zmizelo mé spojenectví s ní. Jsem jeden z těch, kteří byli při jejím zakládání. Vím, že se snaží, vím, že to mají těžké, ale myslím, že se dá a dalo dělat podstatně víc. Cítím trochu smutek z absence zajímavých lidí. Je to, jako kdyby se dala na hrnec těžká poklice a nikdo se nemohl dostat ven ani dovnitř. Vidím pár nadějných jmen a lidí, a to je prosím můj subjektivní soud, za který dostanu samozřejmě přes držku, ale kdybyste se mě ptala jako akcionáře hedgeového fondu, zda bych zainvestoval, tak bych řekl: mám rád riziko, ale toto riziko se mi ještě jeví jako přespříliš.

Ale pořád mám naději. Pořád věřím, že to povede ke katarzi. Že trend, který spatřuji v mnoha oblastech znamenající proměňování se v nějakou uzavřenou…. Ne, já to nemůžu říkat před volbami. Fandím jim, věřím a na dálku pomáhám. A k tomu ostatnímu případně až po volbách.

Dobře. Existuje ale tedy alternativa, koho volit?

S velkým zájmem jsem sledoval aktivity Václava Klause při formování Alternativy pro Evropu, na základě národních alternativ. Říkal jsem si, že to může být při nejmenším rozčeření kalné vody a rozhýbání těch obtloustlých kapříků, kteří si hoví v bahně někde na dně. Ale nejsem si jist, zda to, co je vidět v Německu, je možné i v Česku.

Kdybych nebyl věrný, zařadil bych se do skupiny těch, co se bezradně rozhlížejí kolem sebe a volají: pomoc, zachraňte nás, my nechceme socialistický oligarchismus, my chceme svobodný stát, kde budeme moci dělat to, co chceme, poneseme odpovědnost za svůj život a nebude nás nikdo buzerovat. Protože když se podíváte zpátky, to co se povedlo této vládě za tři roky… Svoboda chroptí pod nedostatkem kyslíku, jak jí sevřeli krk. A je jim to pořád ještě málo.

Když není alternativa politické strany, existuje alternativa za Miloše Zemana?

Já budu kandidovat až v roce 2023.

Ne, ne. Nedávno jste mi říkal, že nikdy… Mám černé na bílém, že se svou další činností už nechcete dotknout veřejné služby.

Fakt jo? Jsem možná změnil názor. Každopádně myslím, že se Miloš Zeman může obávat o vítězství v prezidentských volbách pouze v případě, pokud by se proti němu postavila osoba, která má jasný ideový základ, to znamená odlišný od Miloše Zemana. Má za sebou politickou infrastrukturu, jinými slovy říkám, že nevěřím na kandidáty z ulice. Může počítat s institucionální podporou společnosti. Má schopnost a teď použiji nálepky, co nenávidím - komunikovat s kavárnou stejně tak jako s hospodou - jinými slovy může oslovit voliče ve městech i na venkově. A je při nejmenším protipól Miloše Zemana, který je v mnoha věcech vnímaný jako prostořeký, vulgární, neřkuli sprostý a je mu v protikladu ve své schopnosti vystupovat klidně, slušně, věcně a přesto dostatečně rozhodně.

Máte to jméno?

Kdybych já místo Kroměřížské výzvy sepsal Olomouckou výzvu, tak s největší pravděpodobností první, co by následovalo, bylo předvolání k výslechu na vrchní státní zastupitelství, jestli neprovádím sabotáž. Každopádně bych nejprve stanovil takováto kritéria, co by ten člověk měl splňovat, aby se mohl reálně postavit ve volbách Miloši Zemanovi. Až pak bych do této matrice dosazoval jméno. Tajného favorita bych měl, ale on do toho nepůjde.

Řeknete mi ho?

To nemůžu. Jen vám ho pošeptám…