Dalšími možnostmi jsou měnové intervence a negativní úrokové sazby. „Jsem připraven je použít,“ uvedl na podzim na adresu měnových intervencí viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Podle dalšího člena bankovní rady Kamila Janáčka by se ČNB neměla bát sáhnout po intervencích, ale není jich třeba teď hned. Podle hlavního ekonoma Citibank pro Česko, Slovensko a Slovinsko Jaromíra Šindela přijdou nejdříve na řadu měnové intervence.
„Nejdříve budou intervence spíše ad hoc, později možná pravidelné týdenní,“ myslí si Šindel, který rozsah měnových intervencí proti koruně odhaduje na 50 až 100 milionů eur.
V případě neúspěchu intervencí mohou na řadu přijít záporné úrokové sazby, k těm se většina členů bankovní rady vyjadřuje velmi opatrně. Řada zemí s nimi také nemá nejlepší zkušenosti. Najdou se ale i výjimky. „Například Dánsku pomohly záporné sazby stabilizovat měnu,“ připomíná Šindel.
Cílem ČNB je držet korunu slabou. Jak v listopadovém rozhovoru pro deník E15 uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer: „Koruna je nevyčerpatelný nástroj, může být slabší a slabší.“ Přírodní vývoj jde však spíše opačným směrem.
„Fundamenty dávají české koruně slabý prostor pro posílení, kurz na konci roku vychází lehce pod 25 korun za euro, tam už ale existuje značné riziko intervence,“ myslí si Tomáš Vlk, analytik Patria Finance.
V oslabování koruny nebude České národní bance hrát do karet očekávané snižování sazeb v okolních zemích, tamní centrální banky stále mají prostor pro jejich pokles.
„V Maďarsku očekáváme do půl roku snížení základní sazby o 0,5 až 0,75 procenta a v Polsku o 0,75 až jedno procento během letošního roku,“ nastiňuje Šindel. Podle analytiků bude úspěch snah ČNB o slabou korunu záležet také na tom, zda se nějaký silný zahraniční investor-spekulant pokusí odhodlání české centrální banky otestovat.
