Další devalvace. Čína stlačila kurz jüanu na čtyřleté minimum

Čína devalvovala jüan

Čína devalvovala jüan Zdroj: ctk/ap

Čínský jüan pokračoval v poklesu a vůči americkému dolaru sestoupil až na čtyřleté minimum. V úterý zaznamenala čínská měna nejvýraznější propad za více než dvě desetiletí poté, co čínská centrální banka překvapivě devalvovala její oficiální kurz o téměř dvě procenta. Banka nyní přikročila k devalvaci o dalších 1,6 procenta. Devalvace vyvolává obavy z eskalace měnové války a vede k obviněním, že Peking poskytuje nepoctivou výhodu čínským exportérům.

Dolar vystoupil na 6,43 jüanu za dolar, tedy nejvýše od srpna 2011. Čínská měna za poslední dva dny klesla na domácím trhu o 3,5 procenta a na světových trzích ztratila téměř pět procent, napsala agentura Reuters.

Čínská centrální banka v úterý snížila střední kurz, od nějž se může tržní kurz každý den odchýlit o maximálně dvě procenta, na 6,2298 jüanu za dolar z pondělní úrovně 6,1162 jüanu. Střední kurz stanovila na 6,3306 jüanu za dolar.

„Oslabení jüanu především signalizuje, že stav čínské ekonomiky je horší, než se předpokládalo. To samozřejmě nevěstí nic dobrého pro globální ekonomiku, které je Čína klíčovým tahounem,“ řekl analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Slabší výkon světové ekonomiky podle něj pochopitelně zasáhne i ekonomiku českou. Zpomalení čínského růstu na ni negativně dopadne zejména zprostředkovaně, skrze útlum v Německu. Český vývoz tam je totiž často reexportován dále, ve velkém objemu třeba právě do Číny.

Dolů v důsledku oslabování jüanu zamířily také další asijské měny. Indická rupie se vůči dolaru například propadla na nejslabší úroveň od roku 2013 a indická centrální banka podle obchodníků zahájila devizové intervence na její podporu. Čína devalvaci prezentuje jako tržně orientovanou reformu. Někteří analytici upozorňují, že hodnota jüanu by při volnějším měnovém kurzu v posledních měsících klesala, protože růst čínské ekonomiky zpomaluje a Peking musí využívat svých devizových rezerv, aby kompenzoval odliv kapitálu.

Ruská centrální banka uvedla, že na ruskou měnu a finanční trhy nebude mít devalvace jüanu přímý dopad. „Objem transakcí v jüanech je na domácím devizovém trhu extrémně nízký ve srovnání s transakcemi v dolarech či eurech,“ upozornila.

Dolar vůči euru padá

Devalvace čínské měny nicméně tlačí dolů kurz amerického dolaru vůči euru, protože vyvolává nejistotu ohledně termínu zvýšení úrokových sazeb v USA. V důsledku devalvace rovněž rostou obavy ohledně vyhlídek světové ekonomiky, což má negativní dopad na světové akciové trhy.

Panevropský akciový index FTSEurofirst 300 dnes například ztrácí zhruba dvě procenta poté, co v úterý uzavřel s poklesem o 1,7 procenta. Americké akcie v úterý odepsaly více než procento. Pod tlak se dostaly zejména firmy s významnými aktivitami v Číně.

Čína devalvaci prezentuje jako tržně orientovanou reformu. Do úterý byl střední kurz jüanu zcela v rukou centrální banky, nyní se však při jeho stanovování zohledňuje vývoj na devizovém trhu v předchozím dnu, píše server BBC.

Někteří analytici upozorňují, že hodnota jüanu by při volnějším měnovém kurzu v posledních měsících klesala, protože růst čínské ekonomiky zpomaluje a Peking musí využívat svých devizových rezerv, aby kompenzoval odliv kapitálu. Objevila se však také podezření, že devalvace by mohla být začátkem dlouhodobého znehodnocování čínské měny zaměřeného na podporu exportu. Čínské ministerstvo obchodu připustilo, že devalvace bude mít na čínský vývoz příznivý vliv.

MMF snahu Číny vítá

Mezinárodní měnový fond (MMF) označil snahu Číny poskytnout tržním silám větší roli při tvorbě kurzu domácí měny za vítaný krok. „Větší flexibilita měnového kurzu je pro Čínu důležitá v době, kdy se země snaží zajistit tržním silám rozhodující roli v ekonomice a kdy se rychle začleňuje do globálních finančních trhů,“ uvedl MMF.

Devalvaci čínské měny nicméně odsoudili američtí zákonodárci z řad republikánů i demokratů. Řada amerických politiků a podniků si dlouhodobě stěžuje, že Čína svou měnu úmyslně podhodnocuje, aby zajistila domácím výrobcům konkurenční výhodu na mezinárodních trzích.