Americký dolar poslední den roku oslabuje. Za celý rok si však připisuje téměř sedm procent, což představuje nejvyšší růst od roku 2015, protože investoři sázeli na to, že centrální banka USA (Fed) zvýší sazby dříve než centrální banky většiny ostatních velkých ekonomik, kvůli prudkému růstu inflace způsobenému koronavirovými stimulačními opatřeními.
Dolaru letos pomohl růst americké ekonomiky a přetrvávající inflace, která vedla k tomu, že analytici očekávají, že by Fed mohl začít zvyšovat úrokové sazby již v březnu. Z hlavních měn si vůči dolaru letos vedl nejlépe kanadský dolar, který končí rok na zhruba stejné úrovni jako loni. Přispělo k tomu očekávání, že kanadská centrální banka začne zpřísňovat měnovou politiku již v lednu. Naopak nejhorší výkon z velkých měn vykázal japonský jen, který letos k americkému dolaru ztrácí zhruba deset procent.
Euro, které má největší váhu v dolarovém indexu, letos k dolaru oslabilo o něco více než sedm procent. Podle analytiků je to způsobeno tím, že Evropská centrální banka zatím nechystá brzké zpřísňování měnové politiky. Analytici Scotiabak se domnívají, že příští rok euro oslabí až k hranici 1,10 USD.
Euro také letos oslabilo o zhruba šest procent vůči britské libře díky zmírnění obav z ekonomických dopadů pandemie v Británii. Analytici rovněž očekávají v příštím roce další zvýšení úrokových sazeb britskou centrální bankou. K dolaru však libra klesla o více než jedno procento.
Nejvyšší ztrátu vůči dolaru z měn, které nejsou považovány za hlavní, letos vykázala turecká lira. Ta se vůči dolaru propadla o zhruba 44 procent, což byl její nejhorší výkon za dvě desetiletí. Kurz liry snížila vysoká inflace a neortodoxní měnová politika turecké vlády.
Bitcoin letos k dolaru posiluje o zhruba 65 procent. Nyní se však obchoduje pod 48 tisíci dolary, a je tak hluboko pod listopadovým vrcholem 69 tisíc dolarů USD.
