Yudhoyono povolil pokračovat v exportu mědi, železné rudy, olova a koncentrátů zinku. Vyšel tím vstříc americkým těžařským gigantům Freeport McMoRan Copper & Gold a Newmont Mining Corp, které se na indonéské těžbě mědi podílejí 97 procenty. Podle vládních činitelů bude ale vývoz těchto rud povolen jen do roku 2017.
Žádnou úlevu nedostala odvětví těžby niklu a bauxitu, jejichž roční vývoz dosahuje dvou miliard dolarů (40 miliard korun). Bez zpracování nebude možný ani vývoz cínu, chromu, zlata a stříbra.
Zastavení indonéského vývozu niklu může být pro světový trh s tímto kovem největším otřesem za více než pět let. Nejvíce budou poškozeni čínští výrobci nerezové oceli. V Indonésii to zasáhne státní podnik Perusahaan Perseroan Aneka Tambang a stovky dalších menších těžařů. Vláda připravovala zákaz celá léta, opatření, která mají zmírnit jeho následky, ale dávala dohromady na poslední chvíli.
Krokem, který má donutit těžaře, aby rudy před vývozem zpracovávali, chce Indonésie v dlouhodobějším horizontu zvýšit své příjmy z nerostného bohatství. Analytici se ale podle agentury Reuters obávají, že v nejbližší době to povede k výpadkům exportních příjmů a k prohloubení platebního deficitu, který v poslední době podkopává důvěru investorů a sráží hodnotu místní měny. V roce 2012 vývoz nerostů z Indonésie dosáhl 10,4 miliardy dolarů, uvádějí odhady Světové banky.
Kvůli nejistotě ohledně konečné podoby zákazu vývozu musela omezit nebo zastavit provoz více než stovka těžařských firem v zemi. Společnost Freeport, která těží 73 procent indonéské produkce mědi, v minulých dnech zastavila její export a uvedla, že jej neobnoví, dokud nebude zcela jasné, které nerosty lze vyvážet.
Ekonomický a sociální dopad zákazu exportu se může stát důležitým tématem v letošních parlamentních a prezidentských volbách v Indonésii. V přípravě na opatření firmy propustily tisíce horníků a v Jakartě se kvůli tomu uskutečnilo několik protestů.
