Takzvané ETF (na burzách obchodované fondy) přišly od začátku roku o 37,2 miliardy dolarů, které z nich investoři vytáhli, když na začátku týdne kleslo zlato na dvouleté minimum. Do 10. dubna přišly fondy zakotvené na cenu zlata o 11,2 miliardy dolarů, o zbytek pak v následujícím týdnu.
Teoreticky nejvíce tratily centrální banky, protože drží téměř 32 tisíc metrických tun zlata. To představuje 19 procent veškerého dosud vytěženého zlata. Vyplývá to z údajů londýnské Světové rady pro zlato (WGC).
Poté, co kov posiloval 12 let v řadě a v září 2011 dosáhl rekordní ceny 1923,70 dolaru za troyskou unci, již rok a půl oslabuje a od zmíněného vrcholu oslabilo již o 29 procent. Mírný růst světové ekonomiky a zpomalující inflace od začátku letošního roku podle údajů agentury Bloomberg pomohly posílit hodnotu světových akcií o 2,28 bilionu dolarů, čímž se snížila poptávka po tradičním uchovateli hodnoty, zlatě.
„Domníváme se, že investoři jsou ochotnější více riskovat a z tohoto důvodu hledají aktiva, která buď generují nějaký příjem, anebo mají růstový potenciál a zlato nenabízí ani jedno,“ řekl agentuře Bloomberg Anthony Valeri, analytik LPL Financial Corp, která spravuje 350 miliard dolarů. „Vidíme, že investoři sahají po aktivech nabízejících pravidelný výnos, bez výnosu je zlato bez zájmu.“
Futures kontrakty na zlatu na burze v New Yorku od začátku roku oslabily o 18 procent. Jde o nejhorší začátek roku pro žlutý kov od roku 1981 poté, co zlato 15. dubna spadlo o 9,3 procenta.
Oficiálně vstoupilo zlato do takzvaného medvědího trhu minulý pátek, když od svého vrcholu v září oslabilo o 20 procent – což je technická definice medvědího trhu.
