Povolení výzkumu, který povede španělský petrochemický koncern Repsol, je posledním krokem v rámci nové strategie vlády v Madridu. Ta se rozhodla odklonit od obnovitelných zdrojů, které byly závislé na státních dotacích.
Konzervativní odhady Repsolu uvádějí, že ložisko by mohlo vydat sto tisíc barelů denně, napsal WSJ s odvoláním na zdroje obeznámené ze situací. To sice není významný objem z celosvětového hlediska, podle vládních údajů by to ale stačilo na pokrytí desetiny španělské spotřeby. Nyní Španělsko těží jen 2000 barelů denně.
Repsol do projektu v příštích 20 letech neinvestuje devět miliard eur. Prozkoumávaná oblast sousedí s marockou ekonomickou zónou, kde se nyní také rozbíhá průzkum.
Proti těžbě ropy na Kanárských ostrovech se ale už formuje opozice. Ekonomika souostroví totiž závisí na turistických, kteří by si kvůli těžbě ropy mohli vybrat jinou destinaci, tvrdí kritici. Podle nich by mohla vzrůst i již tak vysoká nezaměstnanost. Zástupce místní vlády Fernando Ríos Rull prohlásil, že Kanárské ostrovy se pokusí rozhodnutí vlády zvrátit soudní cestou.
Repsol obyvatele ostrovů ujišťuje, že není důvod k obavám, s mořskou těžbou má prý bohaté zkušenosti. „Toto je naše domácí hřiště, takže máme zvláštní zájem na tom, aby byl tento projekt úspěšný,“ uvedl mluvčí Repsolu Kristian Rix.
Španělsko není jediným ze zadlužených členů eurozóny, který se pokouší díry v rozpočtu zalepit pomocí nerostného bohatství. Nová portugalská vláda loni v říjnu odsouhlasila průzkum ropných ložisek u svých jižních břehů. Kromě toho povolila otevření několika nových dolů na železnou rudu a jiné suroviny.
