Americká centrální banka ve středu poprvé po sedmileté éře nulových sazeb zvýšila klíčový úrok v ekonomice z 0,25 na 0,5 procenta. „Nezvyklá míra nejistoty, která v posledních týdnech ovládla finanční trhy, ustoupila díky prohlášení Fedu, že americká ekonomika překonala dopady finanční krize,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Takzvaný index strachu VIX, který je investory brán jako zrcadlo očekávané rizikovosti finančních trhů, propadl po rozhodnutí Fedu o patnáct procent. „Na trhy dorazil především velký pocit úlevy,“ dodává stratég novozélandské NZ Capital Group Chris Green.
Z utažení americké měnové politiky těžil celý svět, japonské akcie v bezprostřední reakci posílily takřka o tři procenta, hlavní evropské akciové indexy po svém otevření přidávají kolem dvou procent, obdobnou reakci předvedla i Wall Street.
Vývoj hlavního indexu londýnské burzy za poslední rok:
Na měnových trzích posílil dolar proti euru o půl procenta, naopak bez výraznějšího vlivu naopak zůstaly vyšší americké sazby v případě komoditního trhu, ceny klíčových artiklů jako ropy nebo zlata setrvaly poblíž svých cen z počátku týdne.
Podstatně zásadnější změny v úrocích Fedu má přinést následující rok. „Odhadujeme, že Fed zvýší v příštím roce úrokové sazby celkem třikrát o 25 bazických bodů, přičemž rizika tohoto výhledu jsou vychýlena směrem dolů,“ uvádí analytik ČSOB Jan Čermák.
