Názor tlumočila mluvčí ministerstva Andrea Volaříková. Proti zavedení německé minimální mzdy i pro zahraniční dopravce dnes vystoupila polská vláda. Česká strana zatím čeká na oficiální vyjádření německého ministerstva práce.
„Dosavadní informace od německých orgánů ohledně rozsahu působnosti zákona a způsobech jeho vymáhání jsou bohužel nejasné a nekompletní, a proto se také ministerstvo práce a sociálních věcí, které je gestorem této problematiky, obrátilo na spolkovou ministryni práce a sociálních věcí s žádostí o vyjasnění,“ uvedla Volaříková.
Nárok na minimální mzdu 8,5 eura mají v Německu od začátku roku všichni zaměstnanci s výjimkou učňů a studentů připravujících se na zaměstnání a rovněž dlouhodobě nezaměstnaných v prvním půlroce po nástupu do práce. Za nedodržení minimální mzdy hrozí zaměstnavatelům pokuty v řádu desítek tisíc eur.
V tuzemsku nařízení kritizují zejména autodopravci. Zvýšení mezd by pro ně údajně znamenalo neúnosné zvýšení nákladů. Německá minimální mzda je totiž proti té české více než čtyřnásobná a hodinová mzda tuzemského šoféra ji tak zdaleka nedosahuje.
Pokud by měli dopravci vyplácet minimální německou mzdu, vzrostly by náklady na ujetý kilometr o pětinu na euro a dvacet centů, uvedl mluvčí Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Martin Felix.
Ještě větší potíž pro dopravce představuje administrativní zátěž. Dopravci totiž mají nově povinnost německým celníkům hlásit každého řidiče a dobu, po kterou po německém území pojede, což není vždy možné uskutečnit.
Zatím většinou jen na papíře
Čeští automobiloví dopravci se tak podle něj z velké části novým nařízením zatím příliš neřídí. Do značné míry tomu přispívá i skutečnost, že německé úřady nejsou schopné s českými komunikovat a stanovit konkrétní pravidla a postupy, jakými se mají dopravci řídit.
Zavedení minimální mzdy i pro tranzitující řidiče kritizoval i europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Podle něj v takovémto případě není žádný obchodní vztah s německým zákazníkem a tranzitující dopravce není v přímé konkurenci domácím (německým) dopravcům. Zároveň dodal, že část německých zákazníků už po českých dopravcích požaduje potvrzení o tom, že svým řidičům německou minimální mzdu vyplácejí.
Kromě polských a českých dopravců mají vůči německé normě výhrady rovněž firmy z Maďarska, pobaltských zemí či dalších států východní části EU. Podle polských médií má však jejich požadavek podporu například i z Británie, Irska či Španělska.
Zástupci dopravců označují vztažení zákona na zahraniční přepravní firmy za diskriminační, protože jej žádná jiná evropská země neuplatňuje. Německo tím podle nich porušuje evropský princip volné dopravy.
