„Peníze jsou určeny na předprojektové práce. Pokud rozpočet schválí sněmovna, tak se dá říci, že příprava vysokorychlostních tratí formálně začala,“ řekl deníku E15 náměstek šéfa Správy železniční dopravní cesty Petr Šlegr. Podle něj je nejvyšší čas s přípravou začít, pokud chce stát zahájit výstavbu tratí do konce desetiletí.
Počítá se přitom s využitím nového finančního nástroje Evropské unie, fondu Connecting Europe Facility (CEF). Tam se mimo jiné přesune část peněz z fondu soudržnosti. Peníze z CEF ale nebudou mít státy jisté, členové unie o ně budou soutěžit. „Těžko uspějeme s něčím jiným, než s vysokorychlostními tratěmi. Zvláště vezmemeli v úvahu, že plánem unie je současnou síť rychlotratí ztrojnásobit,“ dodal Šlegr.
Na ministerstvu dopravy proto vzniká koncepce s pracovním názvem Rychlá spojení. Úřad záměrně nepoužívá termín „vysokorychlostní“, neboť v koncepci půjde i o modernizaci současných tratí, které budou navazovat na novou vysokorychlostní síť.
Pokud jde o samotné „vrtky“, prvními úseky by měly být Praha–Lovosice a Praha–Benešov. Na vyšší rychlost je také připravován úsek čtvrtého koridoru České Budějovice–Ševětín. Dnes je maximum na kolejích 160 kilometrů v hodině, a to zdaleka ne všude.
Česká železnice je zatím na většině úseků nekonkurenceschopná vůči silnici. Zatímco koridory, s výjimkou jižního úseku čtvrtého koridoru Praha–České Budějovice, se opravují ve sto let starých stopách, dálnice se staví napřímo na zelené louce.
Podobně tomu bude u vysokorychlostních tratí, jejichž česká síť by měla navázat na tu celoevropskou. Český stát se tím vyhne riziku, že se budou zahraniční dopravci českému území vyhýbat.
