Hlavní podíl na čtvrtinovém snížení ceny má podle náměstka ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Tomáše Blechy propracovanější možnost zaúčtování rizik, která mohou následnou stavbu prodražit. Mezi tato rizika fond řadí například komplikace spojené s výstavbou v chráněných oblastech, na územích s nedostatečně provedeným geologickým nebo archeologickým průzkumem a rizika související se získáváním územních rozhodnutí a stavebních povolení.
Základní ceny dálnic platí pouze pro stavby, u kterých nehrozí žádné z popsaných rizik. Ta mohou výslednou cenu zvýšit o desítky milionů. Výhodou současné metodiky je podle fondu především to, že jsou proti minulosti jasnější důvody, proč je některá konkrétní stavba dražší. Dosud se totiž rizika do cen projektů promítala automaticky a projektanti je nemuseli takto důkladně zdůvodňovat.
Kromě rozdílného přístupu ve vyčíslování rizik zaznamenal fond dopravy i mírný pokles v cenách materiálů a stavebních prací. Tento pokles vyčíslený na základě kalkulací cenové úrovně roku 2012 ale podle tajemníka fondu dopravní infrastruktury Ivo Vykydala představoval snížení pouze o jednotky procent.
Nový ceník dopravních staveb státní fond připravoval od loňského léta, protože ceny staveb platné od roku 2010 byly zastaralé. Kromě cenových normativů pro stavbu silnic pracuje fond na schválení nových cen i pro železniční stavby.
Nekonečný spor: Jsou české dálnice předražené?
Cena výstavby českých dálnic je dlouhodobě předmětem kritiky. Například podle studie občanského sdružení Oživení a společnosti Mott MacDonald přišel kilometr českých dálnic často až na 500 milionů korun, zatímco v Německu či Velké Británii to je kolem 280 milionů. Podobně například mosty na dálnici D8 byly podle nevládních organizací ve srovnání s dálnicemi na německé straně v některých případech dražší téměř o třetinu.
Ředitelství silnic a dálnic ale kritiku vyvracelo pomocí vlastní studie, ta ale bere v úvahu ceny vítězných nabídek veřejných soutěží, tedy ještě před jejich navýšením v průběhu prací.
