„V minulosti bylo součástí národní hrdosti, že každá země měla národní aerolinky. Mám dojem, že Evropa je příliš malá pro tolik národních dopravců,“ citovala agentura Reuters ze slov ministra na Evropském summitu o letectví.
Konsolidace v odvětví se nemusí vyhnout ani Českým aeroliniím, uvedl Ťok. Pro cestující přitom zánik domácích aerolinek nemusí nezbytně znamenat zhoršení dostupnosti letecké dopravy, dodal.
Uprostřed konsolidace
Podle Ťoka lze očekávat proměnu oboru „prostřednictvím akvizic, fúzí, majetkových účastí i dalších forem obchodní spolupráce mezi leteckými dopravci“, citoval z projevu ministra mluvčí Ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Konsolidace je přitom již v běhu, podle statistiky sdružení IATA pět největších aerolinek nyní v Evropě přepraví polovinu leteckých pasažérů. Během loňského roku zkrachovali například kyperský národní dopravce Cyprus Airways, estonský Estonian Air nebo litevský Air Lutuanica.
Nezbytné dotace
Přestože ve většině případů cestujících nepocítí důsledky konsolidace, v některých oblastech může být nutné, aby stát provozování leteckých linek podpořil, míní Ťok. V Česku se nyní takzvaný institutu závazku veřejné služby snaží využít Moravskoslezský kraj, který chce dotovat linky do Amsterdamu a Helsinek.
„Závazek veřejné služby může být uložen na trasy obsluhující okrajový nebo rozvojový region či na málo využívanou trasu, vždy se však musí jednat o trasu životně důležitou pro hospodářský a sociální rozvoj regionu,“ vysvětlil Neřold. „To navržené trasy podle našeho názoru nesplňují, protože základní dopravní obslužnost regionu je zajištěna,“ dodal s tím, že kraj se musí vypořádat s připomínkami Evropské komise, dotčených států a letišť nebo aerolinek, které na dané trase létají.
České aerolinie začaly loni po řadě ztrátových let vydělávat. Za prvních devět měsíců loňského roku vykázaly zisk 374 milionů korun, přičemž za stejné období roku 2014 prodělaly 225 milionů. ČSA počítají se ziskem i za celý loňský rok.
