Moderní budovy se učí přemýšlet. Do práce se hlásí už i humanoidi

Zatím se masivně využívají spíš jednodušší stroje. Velkým trendem jsou například uklízecí roboti – nejenže šetří lidskou práci, ale dokážou pracovat v noci, nemarodí a dnes už zvládnou i vyhnout se překážce, třeba člověku či nákupnímu košíku.

Automatizace a monitorování budov

Ještě větší revoluci ale přináší automatizace, monitorování budov a jejich „výkonnosti“ či využívání internetu věcí v zákulisí. Souvisí to se změnou celého pojetí facility managementu.

„V posledních letech se výrazně posunul od čistě provozního zajištění služeb ke strategickému řízení životního cyklu budov a podpůrných procesů. Klienti dnes neočekávají jen spolehlivou službu nebo správu technologií, ale především efektivní, datově řízená a udržitelná řešení,“ říká Daniel Digoň. Podle něj se dá datové řízení přeložit jednoduše – budovy už přemýšlejí.

V praxi to například znamená, že na základě měření lze dopředu předvídat nutnou údržbu a renovace nebo optimalizovat spotřebu energií.

Digitalizace dokáže předvídat poruchy zařízení, přímo řídit spotřebu energií a také lépe plánovat údržbu. Takové pojetí pak vyvolává trend zvaný integrovaný facility management – komplexní přístup, který spojuje všechny podpůrné služby pod jednoho poskytovatele. Místo roztříštěného systému dodavatelů pak jediný subjekt zajišťuje vše: od úklidu, údržby technologií a úprav okolí (landscaping) až po energetický management. 

Odhalit poruchu dřív, než k ní dojde

Výhodou je podle Digoně nejen možnost propojovat jednotlivé činnosti a získávat tak úspory ze synergií, ale i jednotná odpovědnost. „Klient má jasný přehled o výkonnosti služeb, může lépe plánovat rozpočet a využívat data napříč oblastmi správy,“ říká. Takový model podle něj přináší finanční efekty i vyšší kvalitu.

Z inovací považuje za klíčové především technologie internetu věcí (IoT), již zmíněnou prediktivní údržbu a pokročilou práci s daty. IoT senzory umožňují monitorovat provozní parametry budov v reálném čase – od teploty a kvality vzduchu až po spotřebu energií či vytíženost prostor. „Na tyto údaje navazujeme prediktivní údržbou, která dokáže odhalit potenciální poruchy dříve, než k nim dojde,“ vysvětluje. Právě zde vidí Digoň využití pro humanoidní roboty. Pracují totiž non-stop, což umožňuje získávat několikanásobně více dat než při běžném provozu.

Atalian také postupně přechází na jednotnou platformu pro správu budov, která data z technologií i senzorů propojuje. Díky tomu má přehled o všech provozních parametrech v reálném čase. Každý zásah, spotřeba či náklad jsou navíc dohledatelné v digitálním prostředí.

Inovace se často týkají i samotného vybavení budov ze strany majitelů. Například ČSOB v Praze a v Hradci Králové využívá geotermické vrty v kombinaci s chladicími jednotkami a sálavý systém aktivace betonového jádra. „Snažíme se o edukaci našich kolegů na pracovištích, a proto máme instalováno několik signálních čidel pro detekci vhodnosti otevření oken. Větrání okny dále využíváme pro noční předchlazování celé vnitřní plochy a tím snižujeme náklady na provoz chladicí jednotky,“ popisuje jeden z řady moderních prvků Josef Šedivý, výkonný ředitel facility managementu v ČSOB.

Že jde technologie rychle vpřed, dokládá fakt, že před 18 lety, kdy vznikala centrála banky v Praze-Radlicích, ještě technologie hlubinných vrtů v tomto rozsahu nebyla na trhu ustálená, a tak ji „bankéři“ použili až u stavby dvou „mladších sourozenců“. Některé původní technologie jsou však už po oněch osmnácti letech na hranici životnosti a je třeba investovat do jejich obnovy.

Prvním impulsem bývají úspory

Prvním impulsem u klientů, proč uvažovat o inovacích, bývají podle Digoně úspory. Důležitými se ale stávají i udržitelnost a komfort. „Například v business budovách vidíme trend návratu lidí z home office do kanceláří. Ředitelé firem se proto snaží vytvořit co nejkomfortnější prostředí pro své zaměstnance. Komfort znamená pohodlí a bezpečí,“ říká.

Moderní budovy dnes musí být nejen energeticky efektivní, ale i zdravé a příjemné pro lidi, kteří v nich tráví většinu dne. Inovace k tomu přispívají například řízením kvality vzduchu, optimalizací teploty nebo sledováním obsazenosti prostor. To vše podle Atalianu nejen zlepšuje pracovní prostředí, ale i podporuje produktivitu.

Příkladem, jak mohou moderní technologie klientům ušetřit peníze, je podle Digoně případ, kdy klient platil za sečení trávy podle deset let staré výměry a plánů – navíc na členitém terénu se stromy, chodníky, mulčovací kůrou či květinami. „Po tolika letech je velmi těžké výměru proměřit. Za použití 3D scanu jsme ale za pár hodin práce přesně spočítali travnatou plochu a klient zjistil, že je o patnáct procent menší, než bylo uvedeno v původní dokumentaci. Ušetřil díky tomu poměrně dost peněz,“ vysvětlil.

Konec odpadkových košů

V moderních budovách zase Atalian doporučuje klientům, aby úplně zrušili odpadkové koše u pracovních stolů a využívali pouze tříděný odpad v kuchyňkách. Že investice do optimalizace prostor jsou důležité pro zvýšení efektivity a snížení nákladů, potvrzuje i Šedivý. „Investicím do inovací předchází analýzy a diskuse jak na interní úrovni, tak i ve spolupráci s našimi partnery a dodavateli, včetně mapování trhu a trendů,“ dodává Stanislava Slavíková Bízová, výkonná manažerka pro nákup majetku a služeb ČSOB. „Moderní facility management je často o malých věcech v kombinaci s velmi dobrou exekucí,“ uzavírá celé téma Daniel Digoň. Předpokládá, že dál poroste význam udržitelnosti – klienti budou chtít nejen provozní úspory, ale i měřitelný dopad na uhlíkovou stopu.