Meziročně se hrubý domácí produkt v zemích platících eurem zvýšil o 0,9 procenta a v EU o 1,3 procenta. V obou přídech tempo růstu zrychlilo o 0,1 procentního bodu.
K ekonomickému růstu v eurozóně i celé EU přispěla v mezičtvrtletním srovnání hlavně závěrečná spotřeba domácností. Ta v EU stoupla o půl procenta. Pozitivní byl i dopad zahraničního obchodu. Negativní dopad měla na HDP změna hodnoty zásob.
Nejrychleji roste Estonsko a Švédsko
Z jednotlivých členských zemí, ze kterých jsou údaje k dispozici, nejvíce rostly ekonomiky Estonska a Švédska, a to o 1,1 procenta. HDP Maďarska se zvýšil o 0,9 procenta a Německa, Španělska a Polska o 0,7 procenta. Naopak ekonomika Kypru o 0,7 procenta klesla, v Řecku pokles činil 0,4 procenta a v Rakouska a ve Finska shodně 0,2 procenta.
Za celý loňský rok HDP eurozóny stoupl o 0,9 procenta po poklesu o půl procenta v roce 2013. Celá EU loni expandovala o 1,3 procenta, předloni ekonomika EU stagnovala.
Evropská centrální banka (ECB) tento týden zlepšila prognózu ekonomického růstu eurozóny a konstatovala, že rizika tohoto výhledu se díky jejím krokům a zlevnění pohonných hmot snížila. HDP eurozóny by měl nově letos zrychlit růst na 1,5 procenta. V prosinci ECB čekala růst jen o jedno procento. Zlepšení ECB čeká i v dalších letech, v roce 2017 by eurozóna měla růst tempem 2,1 procenta.
