Vyšetřování se týká služeb soukromého bankovnictví, které banka poskytla klientům z USA v rámci svého zahraničního poradenství. Ze stejného důvodu se v USA už dříve stala terčem vyšetřování i zmíněná UBS, která neměla tento typ služeb řádně zaregistrován. V roce 2009 banka na poslední chvíli odvrátila obvinění, neboť se s americkými úřady dohodla, že jim dobrovolně zaplatí pokutu 780 milionů dolarů (asi 13,4 miliardy korun).
„V souladu s povinnostmi, které pro nás plynou ze švýcarského právního řádu, budeme s americkými úřady dál spolupracovat, abychom tuto záležitost vyřešili,“ píše se ve stanovisku Credit Suisse.
Americké ministerstvo spravedlnosti kromě Credit Suisse a UBS vyšetřuje i banky Julius Bär a Basler Kantonalbanki, a to včetně bankéřů a dalších prostředníků, kteří mohli transakce mezi bankou a klienty z USA zprostředkovávat. Snahou Američanů je zjistit, zda banky a jejich spolupracovníci hráli v daňových únicích klientů aktivní roli, nebo zda byla jejich úloha jiná.
UBS v roce 2009 připustila, že se dopustila trestného činu, když pomohla bohatým klientům z USA provést takové transakce, které vedly k nezaplacení daní v jejich vlasti. Americkým úřadům UBS předala jména nejprve asi 255 klientů a jejich počet později zvýšila o dalších zhruba 4450.
