Pozastavení garancí vývozních úvěrů na Ukrajinu od Exportní a garanční pojišťovny vedlo banky ke zmrazení nových úvěrů do Kyjeva. „V tuto chvíli neposkytujeme žádné exportní úvěry na Ukrajinu. Uvolněné zdroje chystáme využít na podporu vývozců do jiných zemí, zejména do Ruska. Konkurence mezi bankami je v Rusku veliká, marže během posledního roku stále klesaly a prakticky dosahují dna,“ uvádí ředitelka exportního financování ČSOB Dagmar Dvořáková.
Enormní zájem bank potvrzují i podnikatelé. „Banky tlačí na své klienty, aby dělali více obchodů v Rusku, protože jim vypadl byznys jinde. Stane se, že zavolá někdo z banky a zeptá se, jestli nepotřebujeme v Rusku něco financovat,“ uvádí Karel Líkař z firmy Bauer Technics, která exportuje na Ukrajinu i do Ruska.
Exportéři však naráží na den ode dne sílící bariéru měnového kurzu. Rubl od počátku letošního roku oslabil o více než 12 procent a mezi dovozci způsobil cenový šok. „Pád kurzu rublu se negativně odráží na nákupu komponent a příslušenství ze zahraničí, v důsledku toho klesají zisky,“ potvrzuje Larisa Táborová z česko-ruské společnosti MTE Kovosvit MAS.
V sázce jsou i rozjednané obchody, ruská strana kvůli dražším dovozům vidí projekty v jiném světle. Ruským partnerům navíc teče do bot i kvůli méně dostupným domácím úvěrům. Financování skokově podražilo kvůli zvýšení sazeb centrální bankou. Aby Rusko zabránilo dalšímu propadu měny, zvedla centrální banka základní sazbu o třetinu na sedm procent. „Rublové úvěry tak podražily,“ uvádí Líkař.
Hrozbou pro export jsou sankce. „Věřím, že k plošným sankcím vůči Rusku nedojde. Globální ekonomika je natolik provázaná a v této době křehká, že chirurgický řez skutečných bariér by ji mohl poslat na další řadu let do recese,“ uvádí Milan Mostýn ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Rusko je pátým největším obchodním partnerem Česka a pro tuzemské firmy je tamní trh nejdůležitější mimo EU. Loni export dosáhl 120 miliard korun.
