Celkové příspěvky mají činit dvě až tři miliardy korun ročně, takže do deseti let by měl být dosažen požadovaný cílový objem peněz ve fondu asi 25 miliard korun. Příspěvky si budou moci jednotlivé finanční instituce započítat do nákladů, které tak sníží jejich daňový základ.
Současně se upraví příspěvky do Fondu pojištění vkladů, jejichž roční výše by se od roku 2016 měla snížit ze současných čtyř miliard na miliardu korun.
„Je to větší jistota pro vkladatele,“ řekl po schválení návrhu ministr financí Andrej Babiš (ANO). V případě krachu banky by lidé měli dostat 100 tisíc eur, v určitých případech dokonce až 200 tisíc eur (asi 5,4 milionu korun). Definována mají být také nová pravidla pro obce s příjmy nad 500 tisíc eur.
Banky nesouhlasí
Návrh se týká také zavedení evropských pravidel podle směrnice o řešení krize na finančním trhu, která předepisuje finančním ústavům, jak se mají v případě krize chovat. Primárně jde podle ministerstva financí o to, aby náklady případné další krize nesli akcionáři a věřitelé, nikoli klienti bank. Pravidla řeší postup v případě jejich záchrany a určují nástroje, které má regulátor, tedy ČNB.
Banky návrh příliš nevítají. „Český bankovní trh je stabilní, kapitálově velmi silný a podle zátěžových testů ČNB velmi odolný. Povinná transpozice této evropské normy, která upravuje postupy řešení u bank, jež se dostaly do problémů, je legislativním rámcem reagujícím na problémy v jiných zemích EU, nikoli v ČR. Pro české banky bude tato evropská regulace znamenat řadu dodatečných a zbytečně zatěžujících regulatorních nákladů, včetně příspěvku do Fondu pro řešení krizí ve výši několika miliard korun ročně,“ uvedl náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek.
