O cenách zlata stále rozhoduje zejména kondice ekonomiky pod sochou Svobody. Co je dobré pro ekonomiku, přitom tlačí zlato ke zdi. Z poslední zprávy Fedu z října vyplývá, že centrální bankéři jsou stále více nakloněni růstu ekonomiky. A mají pádné důvody. Nezaměstnanost v listopadu spadla na pětileté minimum a růst ekonomiky za třetí kvartál předčil odhady. Více než třetina ekonomů oslovených agenturou Bloomberg tak nyní očekává, že Fed omezí nákupy dluhopisů už na prosincovém setkání.
Takové zvěsti budí v investorských řadách zděšení. „Zlato zažívá odvrácenou stranu euforie, která jej potkala v letech 2009 až 2011,“ uvádí komoditní stratég Sameer Samana ze saintlouiské Wells Fargo. Hlavní příčinou nezájmu je fakt, že inflace je zatím v globální ekonomice cizím slovem, a to i přes vydatnou snahu hlavních centrálních bank světa. „Dokud na trhu nepřevládne strach z inflace, nenajde zlato pevnou půdu pod nohama,“ dodává Samana.
Na trhu však zatím převládá spíše vize konjunktury a stabilních cen, a investoři tak spíše než do zlata míří k rizikovým aktivům. „Světové akciové trhy jsou na šestiletém maximu, což růstu zájmu o zlato příliš nesvědčí,“ uvádí analytik Adrian Ash ze společnosti Bullion Vault obchodující se zlatem.
Zlato letos nemá dobrý rok. Sázka na něj způsobila v investorských portfoliích krvavou lázeň. Drahý kov totiž letos zatím propadl o 27 procent, což znamená nejhorší výsledek od roku 1981, ale zároveň první pokles ceny zlata od roku 2000. Zlatý padák odstartovaly výprodeje veřejně obchodovaných fondů ETF, které se letos zbavily fyzického zlata za více než 70 miliard dolarů.
Vývoj ceny zlata během posledního roku
**
