Itálii a Španělsko ničí problémy malých firem
Malé a středně velké podniky jsou největšími zaměstnavateli v obou zemích a růst jejich bankrotů bude znamenat nejen růst nezaměstnanosti, ale také nárůst objemu nesplácených úvěrů, což dále zatíží banky, píše agentura Reuters.
Schopnost Itálie a Španělska dostat se z krize a zabránit podání žádosti o pomoc je závislá na zdraví jejich bank. Slabé banky si raději ponechávají kapitál, než aby ho půjčovaly, a rozhýbaly tak ekonomiku. Itálie a Španělsko mají na ekonomice eurozóny podíl 28 procent.
Bankám dramaticky klesá zisk
Zisk tří největších španělských bank Santander, BBVA a Caixabank klesl loni o 60 procent kvůli krokům vlády, která jim nařídila posílit rezervy na ztrátové úvěry. Státní banka Bankia pak kvůli odpisům téměř 24 miliard eur (618,2 miliardy korun) vykázala rekordní ztrátu 19,2 miliardy eur.
V Itálii dvě největší banky Intesa Sanpaolo a UniCredit daly stranou na pokrytí špatných úvěrů 14 miliard eur. Zvýšit rezervy na ztrátové úvěry musely po auditech centrální banky i další finanční ústavy v zemi. Španělské banky jsou lépe chráněné před ztrátami malých a středních podniků než italské, protože Madrid posílil kapitál nejslabších ústavů z pomoci od eurozóny. Vláda rovněž vyloučila, že by plánovala bankám nařídit další navýšení mimořádných rezerv.
Krachuje tisíc firem měsíčně
Podle výzkumné společnosti Axesor byl v prosinci jeden z deseti úvěrů ve Španělsku ve zpoždění se splácením nejméně tři měsíce. Únor pak byl nejhorším měsícem od roku 2008 v počtu bankrotů firem, když o ochranu před věřiteli požádalo přes 1000 firem, o 82 procent více než před rokem.
V Itálii loni krachovalo zhruba 1000 firem měsíčně a v lednu se nesplácené úvěry podílely na celkovém objemu poskytnutých úvěrů 7,4 procenty, což byl nejvyšší údaj za téměř 13 let. Pro srovnání ve Francii tento poměr činí 4,1 procenta a v Německu tři procenta. Na opačné straně je Řecko, kde na konci září činil tento poměr 22,5 procenta.
Kvůli krachu firem se nezvyšuje jen objem špatných firemních úvěrů, ale má to dopad i na spotřebitele. Těm hrozí, že přijdou o práci a nebudou tak moci splácet své spotřebitelské úvěry nebo hypotéky.
