Polsko, podobně jako v minulých letech Maďarsko a některé další postkomunistické země, tíží politicky citlivý problém devizových hypoték, zejména ve švýcarských francích, které si lidé ke konci minulého desetiletí hromadně brali díky jejich mimořádně nízkým úrokům.
Švýcarská měna ale od té doby zpevnila vůči zlotému o 80 procent, takže dlužníci nyní musejí splácet ve zlotých mnohem vyšší sumu, která vysoce překračuje skutečnou tržní hodnotu jejich nemovitostí. Takové půjčky má zhruba půl milionů Poláků, uvedla agentura Reuters.
Šéf polské centrální banky Marek Belka tento problém v červnu označil za „časovanou bombu“. Maďarsko jej v minulých letech vyřešilo nuceným převodem devizových hypoték na forinty a banky musely kvůli tomu odepsat značné ztráty. Devizové hypotéky se staly v Polsku jedním z témat před říjnovými parlamentními volbami.
Kurz zlotého k franku:
Původní návrh vládnoucí Občanské platformy by stál banky asi 9,5 miliardy zlotých (61 miliard korun). Sejm ale schválil dodatek, který tyto náklady může zvýšit až na dvojnásobek. Akcie polských bank se dnes propadly o šest až 19 procent.
Původní návrh omezoval možnost převodu devizových hypoték na zloté na lidi bydlící v bytech o ploše do 100 metrů čtverečních a v domech do 150 metrů čtverečních. Banky by spočítaly rozdíly mezi dnešní hodnotou dluhu a sumou, kterou by dlužníci splatili, kdyby si vzali hypotéku ve zlotých, a z jejich hypoték by odečetli 50 procent vypočtené částky. Dodatek ale tyto parametry výrazně zvýšil.
Šéf finančního výboru Senátu Kazimierz Kleina uvedl, že Občanská platforma má v Senátu dostatek hlasů na to, aby kontroverzní dodatek zamítla. Sejm ale v takovém případě může Senát znovu přehlasovat.
„Toto opatření bylo přijato neprofesionálním způsobem. Postrádá náležité zhodnocení svých dopadů,“ řekl agentuře Reuters šéf Polské bankovní asociace Krzysztof Pietraszkiewicz.
