Hodnocení úvěrové spolehlivosti států mimo jiné ovlivňuje to, jak bude pro zemi nákladné půjčit si peníze. Ovlivňují ale i náladu na trzích. Když jedna z nejvýznamnějších ratingových agentur Standard & Poor's loni v lednu snížila hodnocení devíti zemí eurozóny, začaly trhy spekulovat o rozpadu eurozóny.
Členské státy EU a europoslanci se na přísnějších pravidlech pro zveřejňování ratingů dohodli loni. Ratingové společnosti by podle nich měly vydávat nevyžádaná hodnocení úvěrové spolehlivosti států v nejvýše třech předem stanovených dnech ročně, a to až po uzavření obchodování na burzách v EU a alespoň hodinu předtím, než se znovu otevřou. Navíc budou muset vysvětlit postupy, které k jejich hodnocení vedly, a nedávat již přímá doporučení k politice států, které hodnotí.
Norma obsahuje i opatření proti střetu zájmů a omezuje například podíly agentur v hodnocených subjektech. Pokud agentury pravidla poruší, budou po nich státy nebo banky za určitých podmínek moci požadovat odškodné.
Někteří evropští politici již v minulosti ratingovým agenturám přičítali podíl na vzniku finanční krize. Podle europoslance ČSSD Pavla Poce ratingová agentura vytváří podmínky pro spekulaci, což je prý „pirátství“. „Navržená pravidla nejsou útokem na svobodu trhu, ale bojem za její záchranu,“ uvedl. Europoslanec Ivo Strejček (ODS) ale míní, že pokus o regulaci ratingové agentury je v současnosti „totéž jako střílet posly špatných zpráv, aniž bychom se zabývali obsahem a příčinami oněch zpráv“.
Hlasování v EP byl poslední krok k tomu, aby nařízení mohlo vstoupit v platnost. Kromě něj dnes europoslanci v nezávazném usnesení vyzvali Evropskou komisi, aby prozkoumala všechny možnosti pro sdílení dluhu, a to včetně možnosti zavedení evropských dluhopisů. Někteří evropští lídři je považují za nejlepší reakci na dluhovou krizi. Jiní, včetně Německa, ale míní, že společný dluh by měl smysl v situaci, kdy bude existovat plná fiskální unie.
