Nová pravidla mají platit od září. Formálně je ještě musí schválit Rada ministrů. „Tyto předpisy, spolu s projednávanou směrnicí o platebních službách, vytvoří rovné podmínky pro platby v celé Evropě. Měly by zvýšit transparentnost poplatků, podpořit hospodářskou soutěž a umožnit maloobchodníkům i uživatelům zvolit si takové schémata platebních karet, která jim nabízejí nejlepší podmínky,“ uvedl zpravodaj Evropského parlamentu Pablo Zalba. Pro směrnici hlasovalo 621 europoslanců. Proti jich bylo 26 a 29 se zdrželo hlasování.
Norma také poskytovatelům platebních karet nařizuje, aby měl spotřebitel možnost mít na své kartě dvě či více různých značek platebních společností. „S dostatečným časovým předstihem před podpisem smlouvy dodá poskytovatel platebních služeb spotřebiteli jasné a objektivní informace o všech dostupných značkách platebních schémat i o jejich charakteristických rysech, včetně rozsahu funkcí, nákladů a bezpečnosti,“ stanoví mimo jiné legislativa.
Příjemci plateb musejí mít možnost instalovat v zařízení používaném v prodejním místě automatické mechanismy, které prioritně zvolí konkrétní značku nebo aplikaci. Příjemci plateb ale nesmějí plátcům bránit v tom, aby si zvolili jinou volbu, než je automatická prioritní volba, kterou si příjemce nastavil ve svém zařízení.
Vyšší úroveň poplatků než v Česku je jen v Polsku, na Kypru, a v případě karet Visa v Německu
Poplatek účtuje banka obchodníka bance majitele karty. Smyslem těchto mezibankovních poplatků je oficiálně podělit se o náklady na transakci a o rizika spojená s platbou. Výši určují společně banky a společnosti vydávající karty, jako je Visa nebo MasterCard.
Podle Evropské komise, která návrh na omezení poplatků předložila v roce 2013, ale banka obchodníka přenáší mezibankovní poplatek na něj v podobě poplatků. Obchodník to pak promítne do ceny zboží nebo služby, aniž si toho je vědom zákazník - i ten, který platí hotovosti.
Výše mezibankovních poplatků se výrazně liší mezi členskými státy. V České republice patří podle komise v Evropské unii k nejvyšším - u Visa i MasterCard se v průměru pohybuje kolem 1,2 procenta. Vyšší úroveň je jen v Polsku, na Kypru, a v případě karet Visa v Německu.
Odpůrci regulace, tedy především právě vydavatelé karet, tvrdí, že je lepší vše nechat na působení trhu. Banky prý nakonec stejně přenesou ztráty po snížení poplatků na obchodníky a majitele karet, a to zvýšením ročního poplatku za užívání karty.
Banky zdraží jinde
Za pravdu dává odpůrcům těchto stanovených stropů i studie Vysoké školy ekonomické v Praze z roku 2013. Návrh Evropské komise na omezení výše poplatků podle ní ohrozí další rozvoj bezhotovostního platebního systému a zdraží jiné bankovní služby. Regulace mezibankovního poplatku prý fakticky zastaví rozvoj trhu a znevýhodní Česko v porovnání s dalšími evropskými státy, kde situace na trhu umožňuje realizovat úspory z rozsahu bez dodatečných nákladů. V krátkém období prý sice sníží náklady obchodníkům, v delším časovém horizontu ale povede ke zvýšení cen platebních služeb pro koncové spotřebitele.
„Regulaci tvrdě prosazovali maloobchodníci, proto je nyní vyzýváme, aby skutečně úspory přenesli na zákazníky a aby s námi spolupracovali na zvyšování zákaznického komfortu. Předchozí zkušenosti ze zemí jako Austrálie nebo Spojené státy nicméně ukazují, že ke snížení cen nedošlo. Naopak praxe ukázala, že z regulace vyšli hůře spotřebitelé, protože došlo ke zvýšení nákladů na karty,“ uvedl František Jungr, manažer pro regionální rozvoj společnosti Visa Europe.
Vydavatel platebních karet MasterCard už loni v září prohrál boj s Evropskou unií kvůli zákazu přeshraničních poplatků při platbách kartami této značky. Soudní dvůr EU v odvolacím řízení potvrdil předchozí rozhodnutí Evropské komise, že mnohostranně sjednané mezibankovní poplatky v systému MasterCard porušují hospodářskou soutěž. Evropská unie má tudíž právo je zakázat.
| Ochodníci připouštějí zlevnění díky snížení poplatků |
|---|
| Tuzemští obchodníci připouštějí velmi mírné zlevnění zboží v důsledku snížení poplatků, které si banky účtují za platbu kartou. Jejich vydavatelé, banky i experti jsou ale v tomto ohledu skeptičtí. |
| „My už na to čekáme dlouho. V porovnání se zahraničím jsou stále poplatky u nás neskonale větší,“ řekl viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. Podle něj se snížení poplatků do ceny zboží promítne. „Konkurenční prostředí v ČR je tak silné, že každý (obchodník) bude rád, když bude moci využít tohoto na slevu z ceny,“ podotkl Juračka. Dopad snížení poplatků na cenu zboží ale bude prý velmi malý. |
| Podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu Marty Novákové by rozhodnutí EP mělo přispět i k většímu rozšíření platebních terminálů, a tedy ke zvětšení objemu bezhotovostních plateb, především pak i u malých a středních podnikatelů, pro které jsou současné provize mnohdy příliš vysoké. |
| „Podle našeho názoru fakta jasně ukazují, že trh platebních karet u nás velmi dobře funguje, a je zcela zbytečné do něj zasahovat regulací,“ řekl náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek. Ceny má přirozeně určovat konkurenční prostředí trhu, nikoli uměle EU. Z tohoto pohledu je jakákoli debata o vhodné ceně nadbytečná. Je navíc krajně nepravděpodobné, že by snížení vlastních nákladů promítli obchodníci do koncových cen pro zákazníky, dodal. |
| Také provozovatel portálu Bankovnipoplatky.com Patrik Nacher míní, že snížení poplatků se do cen u obchodníků nepromítne, spíše naopak. Spotřebitel má podle něj těžkou pozici, jak vymáhat slevu, protože tvorba ceny je komplikovaná a poplatek za platbu kartou je jen jednou jeho součástí. „Cenová regulace obecně vždy vede k poškození těch, které měla původně chránit,“ poznamenal. |
| MasterCard se přes snahu tvůrců legislativy o zajištění rovného zacházení se všemi hráči na trhu obává negativního dopadu, jež může mít unifikované nařízení na držitele platebních karet, a případného vyloučení některých systémů platebních karet po následující tři roky. |
Martin Pros: ČNB má kontrolovat i nebankovní půjčky
Tokeny dají bezkontaktnímu placení mobilem novou šanci
