Globální růst mezd se doposud nevrátil na úroveň z období před příchodem finanční krize, kdy se pohyboval kolem tří procent. Za růstem mezd nyní stojí hlavně rozvíjející se ekonomiky ze skupiny G20, ve kterých loni platy stouply o téměř šest procent.
„Ve vyspělých ekonomikách jako celku zpomalil růst mezd téměř na nulu, v některých jednotlivých zemích se mzdy snížily,“ uvedl Sandra Polaskiová z ILO. „To mělo dopad na celkový ekonomický výkon, protože to vedlo ke slabé poptávce domácností ve většině těchto zemí a ke zvýšenému riziku deflace v eurozóně,“ dodala.
Důvod slabého růstu? Šetrné firmy
Polaskiová podle agentury Reuters rovněž upozornila, že za slabým růstem mezd ve vyspělých zemích nestojí konkurence ze strany levné pracovní síly v rozvíjejících se ekonomikách, ale přílišná šetrnost firem.
Globální růst mezd v letech 2006 - 2013 (v procentech)
„Pokud se úroveň produktivity zvyšuje, můžete se s takovouto konkurencí vypořádat, protože produktivita vaší firmy vám umožní nadále vyplácet solidní mzdy a zároveň udržet konkurenceschopnost,“ uvedla Polaskiová. Dodala, že firemní zisky se sice po finanční krizi zotavily, podniky se však stále snaží omezovat výdaje, což má negativní dopady na ekonomiku.
Podle ekonomky ILO Kristen Sobeckové se v posledním desetiletí průměrné mzdy v rozvíjejících se ekonomikách pomalu přibližovaly mzdám ve vyspělých zemích. „Mzdy ve vyspělých ekonomikách však stále v průměru dosahují zhruba trojnásobku mezd v rozvíjejících se zemích,“ uvedla Sobecková.
Růst ekonomiky vytváří nová pracovní místa, mzdy ale příliš nezvyšuje
