Snad jedinou „logickou“ reakci předvádí dolar. Vůči koši šesti hlavních měn propadl na osmiměsíční dno, oproti švýcarskému franku je zelená bankovka nejslabší od jara 2012.
„Na trzích panuje falešný pocit, že každý problém se nejpozději do půlnoci vyřeší,“ uvádí ekonomický poradce Bílého domu Gene Sperling pro Bloomberg. Trhy však vycházejí z historických statistik. Ty milosrdně tvrdí, že průměrný americký fiskální pat trval do dvou dnů a připravil akcie jen o 0,1 procenta.
Krom toho Fed nikdy nebyl tak nakloněn žehlit politická faux pas jako právě nyní. „Fed může prodloužit období stimulů, a kompenzovat tak náklady politické neshody,“ uvádí Martin Krajhanzl z České spořitelny.
Místo akcií pevné obligace
Fiskální nečas přichází nicméně v okamžiku, kdy si zámořští byznysmeni o budoucnosti ekonomiky mohou házet dolarem. Proto se odborníci přiklání k opatrnosti. „Místo akcií se nabízí spíše investice do pevně úročených obligací. Doporučujeme v portfoliích zvýšit podíl amerických dluhopisů,“ uvádí Steen Jakobsen ze Saxo Bank.
Akcie se mohou stát zajímavými až tehdy, když investoři zpanikaří a začnou hromadně prodávat. „Při silnější akciové korekci doporučujeme nakupovat akcie,“ uvádí Martin Krajhanzl.
Nouzový stav za 300 milionů denně
Každý den nouzového režimu stojí podle průzkumů společnosti IHS Ameriku 300 milionů dolarů. „Pokud bude trvat déle, může americký růst snížit až o procentní bod,“ uvádí Steen Jakobsen. To však dosud většina trhu nepředpokládá.
„Americký politický souboj připomíná wrestling – na povrchu jsou intenzivní emoce, ve skutečnosti jsou ale všichni opatrní,“ uvádí Petr Sklenář z J&T Banky. Nejbližší okamžik pravdy nadejde 17. října. Tehdy se rozhodne, zda bude navýšen dluhový strop USA. Anebo nerozhodne.
The Washington Post: Federální zaměstnanci si zaslouží víc
