Banka uvedla, že její měnová politika v posledních měsících „stabilizovala měnový trh a snížila inflační očekávání“. Meziroční míra inflace na Ukrajině se z dubnového maxima nad 60 procenty v dalších měsících postupně snižovala a v srpnu klesla na 52,8 procenta. Na počátku roku byla ukrajinská inflace na 28,5 procenta.
Ukrajinská ekonomika se potýká s negativními dopady povstání proruských separatistů na východě země a dlouhodobě špatným řízením ekonomiky. Ukrajinská hřivna loni v důsledku politické a ekonomické krize ztratila zhruba polovinu hodnoty a letos oslabuje podobným tempem.
Centrální banka od loňska do letošního března zvýšila sazby celkem pětkrát. Na začátku loňského roku činila její klíčová úroková sazba 6,5 procenta. Vyšší úroky sice obvykle podporují kurz domácí měny a omezují inflační tlaky, mají ale zároveň negativní dopad na hospodářský růst, protože zvyšují náklady na půjčky.
Prudký pokles
Hrubý domácí produkt Ukrajiny ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 14,6 procenta. Centrální banka předpovídá, že ekonomika letos ztratí 9,5 procenta po propadu o 6,8 procenta v uplynulém roce. Dnes předpověděla, že příští rok ekonomika oživí a HDP vzroste o 2,4 procenta.
Ukrajina se letos na jaře s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodla na novém programu finanční pomoci ve výši 17,5 miliardy dolarů (420 miliard Kč). Celkově by Ukrajina měla během příštích čtyř let získat od mezinárodních věřitelů zahrnujících rovněž Evropskou unii 40 miliard dolarů.
