Zisk celého bankovního sektoru za první tři kvartály přitom meziročně klesl o 1,5 procenta na 49,58 miliardy korun. „Nízkoúrokové prostředí bude nadále trápit banky, nicméně tlak na pokles zisku bude částečně kompenzovat vyšší ekonomický růst a s ním spojená vyšší poptávka po úvěrech. Vyšší důvěra totiž umožní firmám a domácnostem více se soustředit na dlouhodobější investice,“ komentuje stav českého bankovnictví David Navrátil, analytik České spořitelny.
Za nárůstem profitu největší pětky stojí především UniCredit Bank, která vydělala meziročně o miliardu víc, tedy o 37 procent. Srovnání ale trochu vázne, protože loni ještě nebylo ve výsledcích zahrnuto hospodaření dceřiných leasingových společností UniCreditu v Česku a na Slovensku.
Nízký srovnávací základ
Jako poslední z velké pětky zveřejnila výsledky Raiffeisenbank, která za prvních devět měsíců roku vydělala 1,6 miliardy korun, tedy o 6,5 procenta více než před rokem. „V letošním roce se nám obchodně velmi daří,“ komentoval výsledky ředitel Raiffeisenbank Mario Drosc. Srovnání s loňskem ale pokulhává, protože tehdy Raiffeisenbank nevydělala ani polovinu toho, co předloni.
Všechny banky se chlubí nárůstem objemů úvěrů, jde ale především o hypotéky. Poptávka po spotřebitelských úvěrech nadále stagnuje. Konkurenční boj a levné peníze od centrálních bank ale srazil úroky dlouhodobých úvěrů na bydlení na historická minima, kde se společně ocitly také marže bank.
