Dobrou zprávou nejen pro milovníky „bio“ je hlavně to, že nový objev nevyžaduje jakoukoliv chemickou úpravu receptury pro přípravu chleba, a že by se do stávajících receptur mohly přestat podobné přípravky dávat. Nová ochranná chemie - výtažky ze silic hřebíčku a oregana - totiž přijde do obalů, případně se ke chlebu vloží v malém sáčku, a chléb udrží bez závad až 15 dní.
Brazilci tomu říkají „aktivní balení“ a navrhují, aby se poživatelným mixem přirozeně antibakteriálně působících látek ze zmíněných koření potáhly vnitřky obalů, jež se používají k balení chleba.
Tým výzkumníků z brazilské University of Viscosa tvrdí, že jim v takto upraveném obalu chléb vydržel bez jakékoliv známky plísně po celých 15 dní, a to při uskladnění v pokojové teplotě. Výsledky vědci publikovali v časopise Journal of Agricultural and Food Chemistry.
S masovou produkcí takto ošetřených pytlíků na chleba pro velkopekárny prý podle Brazilců nebude problém, veškeré použité látky jsou levné a snadno dostupné. Výzkumníci se po úspěchu s chlebem nyní zaměřili na efekt jejich objevu při uskladnění ovoce, masných a mléčných výrobků.
Největší mrazák ukrývá statisíce chlebů, kaiserek, baget a corissantů
