Předchozí vláda premiéra Petra Nečase již začátkem května materiál z dílny ministerstva zemědělství (Mze) schválila a poslala do Poslanecké sněmovny. Z důvodu svého rozpuštění však zákonodárci nestihli materiál projednat.
Ministerstvo pod vedením současného ministra a bývalého šéfa Potravinářské komory Miroslava Tomana materiál upravilo a znovu předložilo ministrům. Nyní jej musí projednat sněmovna.
Na rozdíl od návrhu schváleného v květnu ten dnešní neobsahuje plán na sloučení Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Má naopak nad rámec původní novely například uzákonit, aby obchodníci při pultovém prodeji nebalených potravin museli značit podíl hlavní složky výrobku a jméno výrobce.
Obchodní řetězce s tržbami přesahujícími pět miliard korun ročně mají nově mít povinnost informovat u vstupu do prodejen údaj o pěti hlavních zemích, ze kterých pochází zboží v jejich nabídce.
Svaz obchodu a cestovního ruchu v polovině listopadu tento záměr MZe označil za protiústavní. Zveřejňování údajů o zastoupení domácích potravinářských produktů na tržbách prodejců potravin s ročním obratem alespoň deset milionů eur je od letošního dubna povinné na Slovensku.
Pokuta až deset milionů
Návrh zákona zvyšuje i některé sankce. Třeba maximální pokuta za nedodržení požadavků na označování potravin nebo kvalitativní parametry má vzrůst ze současných tří na deset milionů korun. Novela počítá také se zavedením nahlašovací povinnosti pro dovozy vybraných potravin rostlinného původu. Podobnou povinnost již mají dovozci živočišných produktů.
Návrh podle dříve uvedených informací částečně reaguje na změny v evropské legislativě, vychází také ze zkušeností státní správy, potravinářů i spotřebitelů. Nové unijní nařízení, na něž novela reaguje, mimo jiné zavádí povinnou velikost písma na obalech potravinářských výrobků, na jehož nečitelnost si řada spotřebitelů stěžuje. Má se také rozšířit okruh potravin, u nichž musí výrobce povinně značit zemi původu.
Jak se liší ceny potravin v zemích EU?
