Na vině je především katastrofálně špatná úroda a špatná logistika, kvůli níž velký podíl sklizně jednoduše shnil. Cibule se stala předmětem debat nejen v byznysu, ale vzhledem ke svému významu i horkým politickým tématem.
„Obchodníci podvádějí spotřebitele,“ uvedl indický ministr pro potraviny K. V. Thomas. Vládní nervozita je namístě, poslední šok v cenách cibule totiž vyústil v pád centrální vlády. Indie spotřebuje každý rok přes 15 milionů tun cibule, která se zároveň stala silným faktorem indické inflace. Ta v září dosáhla sedmiměsíčního vrcholu na prahu 6,5 procenta.
Vyšetřovací komise, jež měla prošetřit výkyvy v cenách cibule, přišla se zjištěním, že většina článků v distribučním řetězci velkých dodavatelů je vlastnicky spjata s jednou rodinou. Vhodným pozdržením dodávek a kartelovými dohodami velkých hráčů pak na trhu vzniká nedostatek cibule spojený s růstem její ceny. „Peníze z drahé cibule končí v rukách obchodníků,“ uvedl pro agenturu Reuters Arvind Singhal z poradenské společnosti Technopak.
Cena cibule se octla na historickém maximu v tom nejnevhodnějším okamžiku. Indii čeká období náboženských svátků a s tím spojených velkých rodinných večeří, které se letos řádně prodraží. „Vždycky jsme na stole měli cibuli, teď mají pro nás asi něco speciálního,“ řekl agentuře AFP s odkazem na politiky jeden ze stolovníků Pinky Singh.
Za sedm měsíců budou v několika důležitých indických státech volby a spíše než ideologie rozhodnou ceny základních potravin. „Viníme politiky, že nedělají dost pro snížení cen,“ uvádí řidič Wilson Thomas z jihoindického státu Kerala. „Vláda nemá právo vládnout, pokud nemůže kontrolovat ceny cibule,“ uváděla ve volební kampani už v roce 1980 Indira Gándhíová. Podle dat Světové banky vydělá průměrný Ind méně než 1,25 amerického dolaru denně, což v současných cenách znamená kolem tři čtvrtě kilogramu cibule.
