Pošta původně požadovala 1,775 miliardy korun. Jde o dorovnání ztráty z poskytování základních služeb na celém území Česka, které pošta poskytuje na základě licence od státu. Patří mezi ně dodání poštovních zásilek do dvou kilogramů, dodání poštovních balíků do deseti kilogramů, dodání peněžité částky poštovním poukazem nebo dodání doporučených a cenných zásilek.
„Za částkou, kterou Česká pošta ČTÚ poskytla na základě vyčíslení svých nákladů na poskytování univerzální služby, si společnost plně stojí. Její výše byla spočítána podle platné metodiky a byla nezávisle auditována,“ uvedl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Dodal, že pokud by se na úhradě částky 750 milionů korun podíleli všichni poskytovatelé poštovních služeb podle svých tržních podílů, dostala by pošta jako dominantní hráč nakonec jen zhruba 150 milionů Kč.
Při posuzování nárokované částky uznal ČTÚ poště náklady 513,3 milionu korun na provozování poštovní sítě a 509,7 milionu za doručování každý den. Od toho odečetl nehmotné a tržní výhody spojené s poskytováním základních služeb, které vyčíslil na 103,5 milionu, a částku 194,7 milionu, která představuje jedno procento z celkových nákladů České pošty, a podle zákona se nepovažuje za nespravedlivou finanční zátěž pro držitele poštovní licence.
Kompenzační fond
Podle současné legislativy by měl poště hradit ztrátu z poskytování základních služeb kompenzační fond, do kterého mají přispívat všichni poštovní operátoři podle svého podílu na trhu, včetně pošty. Proti tomu se Česká pošta i její konkurenti bránili. Návrh novely, která povinnost přesouvá na stát, prošel na konci roku připomínkovým řízením a v současnosti míří do vlády.
Česká pošta čeká za loňský rok zisk kolem 200 milionů korun při tržbách necelých 20 miliard korun. Zisk v posledních letech klesá kvůli nižším výnosům z doručování. Pokud by letos podnik nedostal od státu kompenzaci za základní služby, skončil by zřejmě ve ztrátě.
