Letos poprvé začne fungovat takzvaný kompenzační fond. Sousloví, které zní chladně a technicky, je ale pro poštu horkým tématem. Z fondu se mají platit náklady na univerzální službu. A poštovní zákon říká, že do něj budou přispívat všichni poštovní operátoři podle podílu na trhu. Na Českou poštu tak připadá zhruba devadesát procent. Pošta by tím sice odlehčila státnímu rozpočtu, nicméně státem objednanou službu by zaplatila de facto sama. „Zákon je v tomto směru absurdní,“ komentuje ředitel pošty Martin Elkán.
Pošta předložila čísla Českému telekomunikačnímu úřadu a ten nyní posuzuje, zda byly náklady na univerzální službu skutečně tak vysoké. „Existuje celosvětové srovnání zemí, ze kterého vyplývá, že náklady na univerzální službu bývají v hodnotě kolem dvou procent celkových provozních nákladů pošt. V našich podmínkách by to bylo kolem 400 milionů korun,“ říká místopředseda představenstva Asociace poštovních služeb Petr Angelis, mimochodem někdejší manažer České pošty. Necelé dvě miliardy je podle něj přestřelené číslo. „My jsme si ta čísla nechali auditovat, považujeme je za správná,“ odpovídá Martin Elkán.
My jsme si ta čísla nechali auditovat, považujeme je za správná
Pokud by stát začal do kompenzačního fondu přispívat, poště by to výrazně odlehčilo. Eviduje totiž obrovský propad listovních zásilek, přičemž i když lidé přestali dopisy posílat, musí držet zaměstnance, poštovní depa a pobočkovou síť. Pošta sice vloni skončila v zisku 305 milionů před zdaněním, v jejích miliardových obratech jde podle ředitele už ale téměř o nulový výsledek.
Vláda je zatím nakloněna k tomu, aby poště pomohla. Proti se stavěl jen ministr financí Andrej Babiš, který chce najít způsob, aby peníze do fondu nemusely jít ze státního rozpočtu.
Česká pošta bude bankou. Za tři léta jí končí smlouva s ČSOB
