Vystřízlivění ze zbrojního boomu. Rheinmetall i CSG padají na burze, Evropě chybí peníze i výrobní kapacity

Akcie evropských zbrojovek, které byly ještě na začátku roku tahounem burz, ztrácejí dech. Zbrojaři nedokážou rychle navyšovat výrobu, zatímco zadlužené vlády začínají hledat důvody, proč za obranu utrácet méně. A přehnaná očekávání investorů zchladil i výsledek amerických voleb do Kongresu: s vítězstvím demokratů může mít Evropa menší motivaci ke zbrojení.  

Index Stoxx Europe Targeted Defence, jenž měří výkonnost 26 předních evropských zbrojních skupin, včetně německého Rheinmetallu, francouzského Thalesu či italského Leonarda, ztratil v prvním listopadovém týdnu, kdy byly zveřejněny výsledky amerických voleb, osm procent. Přitom ještě v lednu se index vyšplhal na historický rekord. Od té doby už odepsal více než 13 procent.

Zejména akcie Rheinmetallu, největší zbrojovky v EU a výrobce tanků Leopard, zažívají prudký pád. Z rekordních hodnot před deseti měsíci ztratily více než polovinu hodnoty a nyní se obchodují na nejslabších úrovních od roku 2025. Po návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu tento titul na burzách strmě rostl, protože nová administrativa dala brzy Evropanům najevo, že se o svoji obranu budou muset starat sami.

Akcie Rheinmetallu ale v posledních týdnech umazaly prakticky veškeré loňské zisky. Jen minulý týden ztratily téměř 20 procent kvůli slabším než očekávaným výsledkům skupiny za třetí kvartál a částečně i kvůli výsledku amerických voleb. Tento týden se zotavují a přidávají zhruba pět procent.

V porovnání se začátkem roku jsou výrazně níž i akcie největší české zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které v lednu vstoupily na burzu v Amsterodamu. Titul se teď obchoduje více než 65 procent pod uzavírací cenou z prvního obchodního dne. Jen ve středu ztrácí 17 procent a je na historicky nejnižší ceně 11,4 eura. Je to kvůli horšímu výhledu na provozní marži. Firma očekává, že tato marže bude letos 21 procent, původně odhadovala, že by to mělo být 24 až 25 procent.

Zbrojařským titulům se dařilo hned po vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022. Investory pak také povzbudilo, jak po nástupu Trumpovy administrativy začali evropští politici mluvit o potřebě výrazně posílit vlastní obranyschopnost. Z těchto vládních investic měli profitovat především lokální zbrojní hráči. 

Postupně se však ukazuje, že to s boomem armádních zakázek možná nebude tak horké. Evropské vlády zápasí s vysokým zadlužením a narůstajícími rozpočtovými schodky – například Francie má celkový vládní dluh k HDP 120 procent a Itálie téměř 140 procent. Ochotu politiků vydávat desítky miliard eur na obranu brzdí rovněž skutečnost, že řada voličů takové investice nevnímá jako prioritu. Samotné peníze ale nejsou jediný problém: výrobci munice, raket či dronů nemohou rychle rozšiřovat výrobní linky a budovat nové provozy, aby plně uspokojili poptávku. Potřebují na to víc času a také potřebují nejprve zajistit stabilní dodávky materiálu a elektroniky od spolehlivých partnerů.  

Velká očekávání, velké vystřízlivění

V tomto ohledu byly výmluvné hospodářské výsledky Rheinmetallu zveřejněné minulý týden. Pro investory byly vesměs zklamáním. Celkové tržby ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly o 13 procent na 3,1 miliardy eur (75 miliard korun), zaostaly však za očekáváním analytiků.  

Akciové investory vyděsil zejména výhled příjmů na celý letošní rok. Skupina jejich odhad snížila na 13,2 miliardy eur z původních až 14,2 miliardy eur. Důvodem je zpoždění dodávek obrněných vozidel Boxer pro bundeswehr, jejichž nasazení do služby se zřejmě uskuteční až v příštím roce. Horší výhled sehrál klíčovou roli ve čtvrtečním propadu akcií o více než 16 procent. Jde o druhý nejvýraznější jednodenní pokles v historii firmy, s jejímiž akciemi se na frankfurtské burze obchoduje od roku 1996.

Přestože se propad může na první pohled zdát přehnaný, je třeba ho vnímat v souvislosti s překotným růstem ceny v posledních čtyřech letech. Akcie se aktuálně obchodují na více než osminásobku ceny před zahájením války na Ukrajině. Takto významné zhodnocení vycházelo z předpokladu, že tržby i zisk skupiny prudce porostou. Investoři si teď uvědomují, že byli ve svých očekáváních možná až příliš optimističtí.  

Válečný poplach utichá

Evropským zbrojařům nehraje do karet ani oslabení pozice Donalda Trumpa po doplňovacích volbách do amerického Kongresu. Americký prezident nebude od ledna moci prosazovat některé své kontroverzní plány, a to ani v oblasti zahraniční a vojenské politiky. Snižuje se tedy hrozba scénáře, že by Spojené státy například výrazně snížily své angažmá v NATO, nebo alianci dokonce úplně opustily. 

V tomto případě začínají investoři opět počítat s možností, že by se vztahy mezi Spojenými státy a EU mohly v budoucnu zlepšit a evropské vlády by možná nemusely být pod tak masivním tlakem investovat do vlastních armád.

Přestože Evropa zřejmě nebude spoléhat na Spojené státy v takové míře jako před druhým funkčním obdobím Donalda Trumpa, může navyšování vojenských výdajů běžet pomalejším tempem. A samotné zpomalení by bylo dostačující k dalšímu oslabování akcií evropských zbrojovek.

Tomáš Pfeiler je hlavní investiční stratég ve společnosti Direct Investments, s dlouholetou expertizou na finančních trzích. Zaměřuje se na kapitálové trhy – především na akcie a dluhopisy, věnuje se hlavně bankám a technologiím. Současně je také aktivní v Prague Finance Institute. Dříve působil ve skupinách Cyrrus a Generali.