Trhy od ČNB čekaly víc, stále ale sázejí na další růst sazeb
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- ČNB zvedla sazby na čtyři procenta, bankovní rada se ale rozdělila nejtěsnějším poměrem čtyři ku třem.
- Trhy už nečekají růst sazeb až k pěti procentům, počítají jen se dvěma menšími zvýšeními.
- Inflace se podle prognózy v únoru přiblíží čtyřem procentům, táhnout ji budou potraviny a energie.
Minulý týden bankovní rada ČNB rozhodla nejtěsnějším možným poměrem hlasů čtyři ku třem o zvýšení klíčové dvoutýdenní repo sazby na čtyři procenta. Přestože byl tento krok očekávaný, rozpolcenost radních, opatrná rétorika guvernéra směrem k případným dalším krokům a globální vývoj na finančních trzích výrazně zmírnily očekávaný rozsah dalšího zpřísnění tuzemské měnové politiky.
Jestliže ještě koncem října bylo korunovým peněžním trhem zaceněno zvýšení repo sazby v ročním horizontu na 4,75 až pět procent, nyní už jsou v cenách zahrnuty „pouze“ zhruba dvě standardní zvýšení sazeb po 25 bazických bodech. V důsledku toho došlo také ke zúžení diferenciálu krátkodobých tržních sazeb a tím i ke zvýšení tlaku na oslabení koruny proti euru.
Poslední inflační čísla z české ekonomiky zásadní překvapení nepřinesla. Celková inflace v říjnu poklesla na 2,4 procenta meziročně, jádrová inflace však zůstala stejně jako v září na 3,1 procenta. Říjnový pokles celkové meziroční inflace ze 2,5 procenta v září byl navíc pravděpodobně pouze dočasný. Její zpomalení totiž do velké míry souviselo s efektem vyšší statistické základny u cen potravin.
Odnesou to jídlo a energie
Právě potraviny a energie však budou podle nás vlivem průsaku negativních důsledků konfliktu na Blízkém východě, vypadnutí efektu převedení poplatků za PoZE (podporované zdroje energie) na stát (z meziročního srovnání – pozn. aut.) a nižší zemědělské úrody hlavními faktory opětovného nárůstu tuzemské cenové dynamiky.
Inflace by podle naší prognózy měla v únoru příštího roku dosáhnout svého vrcholu nedaleko čtyř procent a následně se začít opět snižovat, přičemž v průměru podle našeho odhadu v příštím roce dosáhne tří procent po letošních 2,1 procenta.
Vzhledem k nadále zvýšeným cenám energetických komodit a výhledu rostoucí celkové inflace asi nelze čekat, že by finanční trhy pokračovaly v rychlém přeceňování výhledu sazeb ČNB ve směru jejich delší stability na současné úrovni. Z našeho pohledu je ale právě setrvání repo sazby na čtyřech procentech po delší dobu stále tím nejpravděpodobnějším scénářem.
