„Kdyby se sedm procent pozemků dalo do klidu, znamenalo by to ztrátu tržeb někde mezi čtyřmi a pěti miliardami korun,“ řekl Bendl. Nejvíce by podle něj byli postiženi farmáři s nejvyššími výnosy, dopady by se ale lišily podle regionů. Hodnota produkce českého zemědělství v běžných základních cenách se v posledních dvou letech pohybovala kolem 100 miliard korun.
Pro Česko je podle Bendla návrh reformy společné zemědělské politiky problematický také kvůli tomu, že významnou část pozemků, které čeští farmáři obhospodařují, si pronajímají. Takový zemědělec by pak musel platit nájem za pozemky, na nichž mu přitom EU zakazuje hospodařit. „To ztrácí logiku,“ řekl Bendl.
Limity pro využití půdy by podle Bendla také nepomohly konkurenceschopnosti českého i evropského zemědělství, omezení by nahrálo třetím zemím.
Česku se nelíbí ani plánované zastropování plateb
Čechům vadí také třeba takzvané zastropování, tedy omezení přímých plateb na výši 300 tisíc eur. „My bychom rádi, aby se zastropování zcela škrtlo,“ podotkl český ministr zemědělství. Podle odhadů ministerstva by kvůli tomuto návrhu farmáři v ČR mohli přijít o zhruba 0,5 až čtyři procenta ze zhruba 890 až 892 milionů eur, které na každý rok v období 2014 až 2019 mají od komise navrženo.
O ty peníze by nicméně kvůli zastropování Česko zcela nepřišlo, neboť seškrtané přímé platby by se přesunuly do jiného pilíře zemědělské politiky, který se zabývá rozvojem venkova. Například jde o inovace či šíření moderních technologií.
Bendl podotkl, že návrhy reformy z dílny eurokomisaře pro zemědělství Daciana Ciolose kritizovaly takřka všechny země. Ministr proto očekává ještě dlouhá a složitá vyjednávání. K tomu, aby reforma prošla, je třeba souhlasu členských zemí EU a také Evropského parlamentu.
