Ceny energií v roce 2025: Propad velkoobchodních cen se zastavil, ty předkrizové jsou v nedohlednu
Rok 2024 poprvé od konce energetické krize roku přinesl zdražení energií. Zatímco jejich dodavatelé měli nadále prostor pro snížení koncových cen, velkoobchodní ceny elektřiny i plynu na burze během roku naopak umazaly část ztrát a ustálily se v pásmech výrazně vyšších než na začátku roku a násobně vyšších než před krizí v roce 2021. Podle analytiků je to také jeden z důvodů, proč se zužuje prostor pro další snížení maloobchodních cen. Energetický regulační úřad mezitím navíc rozhodl, že se spotřebitelům v roce 2025 opět zvednou poplatky za regulovanou část ceny.
Nejprve dobré zprávy. Německo před Vánoci sousedním zemím nadělilo dárek v podobě zrušení poplatku za tranzit plynu. Celkově jde o 2,5 eura za megawatthodinu, což není málo – zvláště pokud se definitivně potvrdí zrušení přepravy plynu přes Ukrajinu. V takovém případě bude hrát německá trasa klíčovou roli.
Dalším pozitivním trendem na trhu s plynem mohou být ambiciózní plány Severní Ameriky na zvýšení exportu zkapalněného plynu LNG. Pokud investoři z této oblasti zprovozní projekty, jež plánují, zvýší se kapacita vývozu LNG do roku 2028 na více než dvojnásobek, a to z 0,3 na 0,7 miliardy metrů krychlových denně. A nejde jen o projekty ve Spojených státech, ale také v Kanadě nebo v Mexiku, píše americká agentura pro energetiku EIA.
Dobrou zprávou je také hodnota emisních povolenek. Drží se relativně daleko od svých cenových maxim a prodávají se zhruba za 70 eur za tunu, přičemž na začátku roku 2023 jejich cena atakovala i hranici stovky eur.
Další faktory, jež mohou ovlivnit budoucí ceny, už lze jen odhadovat. „Pokles cen na velkoobchodních trzích může být třeba důsledkem zhoršujícího se výhledu růstu evropských ekonomik, jehož dopadem pak bude snížení spotřeby zemního plynu i elektřiny,“ uvádí příklad marketingový šéf dodavatele Centropol Jiří Matoušek s tím, že takový vývoj lze ale těžko vnímat jako pozitivní.
„K dalšímu mírnému poklesu cen může dojít, pokud obchodníci nebudou panikařit po jakýchkoliv negativních zprávách, například o problémech s dopravou zemního plynu do Evropy, nebo pokud leden a únor budou teplotně nadprůměrné,“ dodává Matoušek. V roce 2024 z takových důvodů ke zlevnění došlo, pozitivních faktorů se však sešlo více. Ještě na konci prosince 2023 stál kontrakt na měsíční dodávku plynu zhruba 40 eur za megawatthodinu, tedy zhruba o osm eur méně než nyní, a ke konci února 2024 jeho cena sestoupila až ke 30 eurům. Pokles měl ale jen krátkodobý charakter, ve zbytku roku byl dlouhodobý cenový trend naopak růstový.
Podle analytiků se v současné době evropská cena plynu níže než k hranici 30 eur podívat ani nemůže. Podle šéfa Českého plynárenského svazu Josefa Kotrby je to důsledek přechodu z potrubního plynu na LNG a zanedbatelné těžby na vlastním území. „Když se podíváme na ceny v Japonsku, které je zásobováno prakticky výhradně cestou LNG, jsou jen o málo nižší než v Evropě,“ podotýká Kotrba.
Pomoci může dlouhodobý kontrakt
Určitou rezervu podle něj představuje možnost využívat více dlouhodobé kontrakty. K těm se ale Evropa z důvodu dekarbonizačních cílů staví zatím skepticky. „I tak ale LNG je a vždy bude o poznání dražší než plyn z domácích zdrojů, který využívají například Spojené státy, nebo plyn dovážený plynovodem, na který jsme byli zvyklí v Evropě,“ říká Kotrba a připomíná, že v roce 2020 stála měsíční dodávka plynu kolem 15 eur za megawatthodinu.
Pro evropskou i českou cenotvorbu tak budou rozhodující globální trendy v cenách LNG, které dnes už tvoří více než třetinu všech dodávek plynu do Evropy. Na český trh v posledních měsících sice obchodníci dováželi čím dál více levnějšího ruského plynu z východního směru, od ledna už ale takový byznys model Ukrajina nechce povolit. Levnější potrubní ruský plyn by tak do Evropy měl proudit opět o něco méně, k přepravě bude mít k dispozici jen poslední plynovod přes Turecko a ten už z kapacitních důvodů mnoho prostoru pro navýšení objemu toku nenabízí.
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor se přesto domnívá, že optimistická nálada na trzích navzdory všem rizikům přetrvá. „Nevidím důvod pro zvýšení cen, protože poptávka bude dostatečně saturována. Výjimkou budou jen krátkodobé situace, kdy zejména u elektřiny mohou ceny šplhat do násobků a jindy zas do záporných hodnot. To je nová realita trhu,“ dodal. Podobně krátkodobý efekt mohou mít i šoky spojené s dodávkami plynu, například zmíněný konec tranzitu přes Ukrajinu.
Velkoobchodní cena plynu má významný dopad na cenu elektřiny zejména u delších, například ročních kontraktů. Vliv plynu je znát především v zimě, kdy solární elektrárny nedokážou vyrobit dostatek elektřiny a rozdíl ve výrobě a spotřebě vyrovnávají právě plynové elektrárny, které tak stanovují konečnou cenu na trhu. Jak ale upozorňuje Gavor, takto řiditelných zdrojů dnes na trhu není dostatek, což se projevuje na krátkodobých trzích, například vnitrodenních, kde se obchodují energie pro jednotlivé hodiny daného dne. Pokud nesvítí a nefouká, může se vnitrodenní cena krátkodobě dostat i na hranici 1000 eur za megawatthodinu. Na začátku listopadu se tímto způsobem podívala až na hranici 820 eur za megawatthodinu. Vliv takového výkyvu na faktury odběratelů je však zatím spíše omezený.
Průměrný výdaj klesne, zůstává ale vysoko
Po vlně zlevnění, kterou si dodavatelé připravili na konec roku, už analytici mnoho prostoru pro další pokles cen nevidí, alespoň při pohledu na současný vývoj na burze. Nabídka fixovaných produktů se tak postupně bude blížit dlouhodobě rovnovážnému stavu. Naopak u smluv na dobu neurčitou ještě dodavatelé prostor ke zlevnění mají, míní Gavor.
Průměrné výdaje spotřebitelů za energie v roce 2025 budou v každém případě nižší než letos. Podle Energetického regulačního úřadu by průměrný pokles koncových cen na faktuře mohl činit deset procent u elektřiny a 8,5 procenta u plynu. Výpočet počítá i s regulovanými poplatky, jejichž výše meziročně vzroste o jednotky procent.
