Podle Purkrábkové roste zejména výroba obalového skla a skleněných vláken. Stoupá i produkce užitkového skla a bižuterie. „Nehledě na stagnaci stavebnictví, což má dopady na výrobu plochého skla, se celková situace ve sklářství zlepšuje,“ dodala. Česko tak navzdory krizi a útlumu některých sklářských podniků stále drží pozici sklářské velmoci. Ročně se v zemi vyrobí bezmála 1,5 milionu tun skla, převážná část pochází z automatizovaných linek.
Výroba skla, bižuterie a porcelánu patří v Česku k odvětvím, která krize v minulých letech poznamenala nejvíce. Krach skupiny výrobců kolem majetkově propojených firem Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus a rozpad sklářského a bižuterního gigantu Jablonex připravil v letech 2008 a 2009 o práci tisíce lidí. I když se část výroby podařilo obnovit s novými vlastníky a na Jablonecku znamenal pád Jablonexu rozvoj menších bižuterních podniků, tolik lidí jako před čtyřmi lety už v tomto odvětví zřejmě nikdy pracovat nebude.
Na konci loňského roku zaměstnávalo sklářství 14 500 lidí a podniky nabírají nové pracovníky. Roste i poptávka po absolventech škol. Zájem o studium sklářství je však minimální a podniky se začínají potýkat s nedostatkem odborníků.
„Sklářské školství kolabuje. Přitom budoucnost odvětví závisí právě na něm,“ prohlásil Martin Hlubeček, zástupce ředitelky Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodu. Třídy na školách se podle něj nedaří naplnit, už několik let se nevyučuje obor technologie skla, umělečtí řemeslníci odcházejí do zahraničí.
