EU chce do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 procent | E15.cz

EU chce do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 procent

Ilustrační foto
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Alt-n-Anela, Flickr.com (CC BY 2.0)

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Do roku 2030 by se měly v EU snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent proti úrovni z roku 1990. V Bruselu o tom rozhodla osmadvacítka. Navíc by se měl zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na nejméně 27 procent, nejméně o 27 procent se zvýší energetická účinnost a zároveň se posílí propojení energetických sítí. České republice se podle premiéra Bohuslava Sobotky podařilo vyjednat kompenzace, které usnadní přechod na ekologicky čistší energii.

„Nebylo to vůbec jednoduché, ale podařilo se nám dosáhnout spravedlivého řešení,“ řekl předseda Evropské rady Herman Van Rompuy na tiskové konferenci dnes po 1:00 SELČ. Dohoda, která ještě ve čtvrtek večer vůbec nebyla jistá, je podle něj ambiciózní, vyrovnaná, ale zároveň bere ohled na finanční náklady. Rozhodnutí je podle Van Rompuye pozitivní zprávou pro mezinárodní společenství před světovou klimatickou konferencí plánovanou na prosinec 2015 do Paříže.

Cíl nejméně čtyřicetiprocentního snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) je závazný pro každou členskou zemi. Cíl týkající se obnovitelných zdrojů je závazný na celoevropské úrovni, zdůraznil Van Rompuy. Nyní je úroveň obnovitelných zdrojů okolo 14 procent, EU tedy do roku 2030 podíl „zelené energie“ v zásadě zdvojnásobí.

Závazek týkající se nejméně sedmadvacetiprocentních úspor energií je „indikativní“ a za základ bere model vycházející pro rok 2030 ze současné úrovně spotřeby a technologií. Cíl má být v roce 2020 přehodnocen s úvahou, zda jej není možné zvýšit na evropské úrovni na 30 procent. „Jde o změnu chování, ale také o inovace. Jde jak o vypínání světel, tak o zlepšování žárovek,“ popsal jej Van Rompuy.

Dlouhodobý cíl EU: do roku 2050 až 95 procent
Evropská unie má dlouhodobý cíl snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80 až 95 procent proti úrovni z roku 1990. Do roku 2020 byly stanoveny cíle snížení emisí o 20 procent, dosažení 20 procent „zelené“ energie a dvacetiprocentních úspor.

Klíčová opatření jsou vágní, reaguje kritika

„Výsledná klíčová opatření jako posilování obnovitelných zdrojů nebo snižování spotřeby jsou vágní a nezávazná. Ostudou pro evropské lídry je fakt, že řada průmyslových podniků jako je Alstom, IKEA nebo české stavební firmy prosazovaly ambicióznější cíle v šetrné energetice než politici. V příštím desetiletí se již obnovitelné zdroje obejdou bez současné formy podpory, takže jejich omezování nedává smysl,“ uvádí Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Sobotka: Dohoda nechává prostor k vlastnímu rozhodování

Česko podle premiéra Sobotky všechny závazky podpořilo, neboť jsou i v zájmu jeho průmyslu. Dohoda byla pro Prahu přijatelná, protože ponechává rozhodování o energetickém mixu i závazcích na jednotlivých státech. „Závěr, se kterým Evropa půjde na další jednání, neohrožuje suverénní rozhodování, z jakých zdrojů bude ČR v dalších letech vyrábět energii,“ řekl českým novinářům Sobotka.

Čtvrtý závazek týkající se propojitelnosti sítí je podle Van Rompuye k roku 2030 na úrovni 15 procent. Na každých sto megawattů vyprodukované energie by měl tedy mít členský stát infrastrukturu umožňující vývoz či dovoz 15 megawattů energie do sousední země.

Podle unijního prezidenta je to pojistka v případě výpadku domácí energetické výroby, ale i zásadní součást energetického trhu propojující přeshraniční poptávku s nabídkou.

Projevem solidarity EU je podle něj podpora chudším zemím nejen stanovením odpovídajících cílů, ale také dodatečnými fondy, aby tyto státy mohly zbytek unie dohnat.

Česko získá díky povolenkám až 70 miliard korun, uvedl premiér

Díky vyjednané dohodě o emisních povolenkách, z nichž by nově dalších 10 procent mělo plynout do zemí s nižším HDP, Česko v letech 2021 až 2030 získá 50 až 70 miliard korun, uvedl český premiér. Při výpočtu této částky prý vycházel z expertního odhadu, i když cenu povolenek na vypouštění škodlivin do ovzduší je velmi obtížné na tak dlouhé období stanovit. Během stejné doby si podle něj přechod na ekologicky šetrnější energetiku vyžádá investice odhadem ve stovkách miliard, které by však Česká republika prý musela do modernizace své energetiky stejně vložit.

Konkurenceschopnost českého průmyslu podle premiéra dohodou ohrožena nebude. „Budeme postupovat tak, aby to nezatížilo spotřebitele, neohrozilo zaměstnanost a nesnížilo konkurenceschopnost našich firem kvůli zvýšení cen energií,“ uvedl Sobotka.

Polsko hrozilo vetem, volalo po kompenzacích

Právě obavy z možného zdražení energií vedly země ze střední a východní části EU k volání po kompenzacích nákladů na obnovu energetik. Hlasité bylo před summitem především Polsko, jehož premiérka Ewa Kopaczová dokonce hrozila unii vetem. Poláci 90 procent své elektrické energie vyrábějí z uhlí.

Vložené finance ale podle Van Rompuye musí být co nejúčelněji vynaloženy z hlediska celoevropské perspektivy. „Pomůže to chránit mezinárodní konkurenceschopnost našeho průmyslu a evropská pracovní místa,“ poznamenal.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah