Chemické odvětví v Evropě směřuje ke stejnému osudu, jaký potkal textilní průmysl, uvedl Ratcliffe, jehož Ineos se řadí mezi deset celosvětově největších největších podniků v oboru. Ochromuje jej „toxická směs“ vysokých energetických nákladů, které žene vzhůru podpora drahých obnovitelných zdrojů, řádově dražších surovin než jinde a nekonkurenceschopné pracovní síly. Výsledkem je podle Ratcliffa rychlé uzavírání evropských továren.
„Vzpomínám si ještě na vyhynutí evropského textilního průmyslu, které se dělo před mýma očima, když jsem po studiu pracoval v Courtaulds (britské textilní a chemické skupině),“ uvedl Ratcliffe v dopise šéfovi komise Josému Barrosovi. „Chemie může skončit stejně,“ dodal.
Chemický průmysl v Evropě vykazuje známky úpadku ještě před očekávanou vlnou exportu ze Spojených států. Ta bude výsledkem toho, že američtí výrobci plánují do roku 2020 investovat 71 miliard dolarů (1,4 bilionu korun). Americký chemický průmysl tím využívá prudkého rozvoje ložisek břidlicového plynu, díky němuž plyn v USA prudce zlevnil. Plyn je pro chemický průmysl nejen zdrojem energie, ale i hlavní surovinou k výrobě.
Ratcliffe: Chemičky jsou významnější než textil
Ratcliffe poukázal na to, že chemický průmysl je mnohem větší sektor než textil a co do velikosti soupeří s automobilovým průmyslem. Jeho tržby se v Evropě pohybují kolem bilionu dolarů ročně a zaměstnává přímo milion a nepřímo dalších pět milionů lidí. „Strategicky a ekonomicky si žádná velká ekonomika nemůže dovolit opustit svůj chemický průmysl,“ uvedl.
„Čekám zelené daně, žádný břidlicový plyn, uzavírání jaderných elektráren a v důsledku toho vytlačování průmyslu. Pro Evropu to nevypadá dobře, jsme jako králíci ochromení světly reflektorů,“ napsal Ratcliffe.
Politici si podle Ratcliffa musí uvědomit důsledky zániku chemického průmyslu. „Pokud o tom začnou přemýšlet pozdě, bude to pro odvětví už příliš pozdě. Je to moc fajn a báječné mít nejvyšší zelené daně na světě, když to ale vede k uzavírání průmyslu, pak to nic dobrého není,“ řekl.
Německý chemický koncern BASF minulý měsíc sdělil, že bude v příštích letech většinu svých kapitálových investic poprvé směřovat mimo Evropu. Největší světový chemický výrobce podle tržeb tím reaguje na vysoké energetické náklady v Evropě ve srovnání se zbytkem světa.
