Indonéským výrobcům kosmetiky pomohla asijská krize

V tropické Indonésii, kde teplota celý rok neklesá pod 27 stupňů, je to složité zadání. Snaha místních dosáhnout tohoto ideálu je ale příležitostí pro kosmetické firmy. V Indonésii je celkem devět tisíc registrovaných kosmetických produktů určených k prodeji. To je více než u jakéhokoli jiného zboží včetně potravin.

Trh s kosmetikou letos dosáhne objemu devět miliard dolarů, což je meziroční nárůst o 15 procent. Lokálně se vyrábí 87 procent kosmetiky a platí to i pro velké globální značky. Francouzský L’Oréal otevřel loni nedaleko Jakarty svůj největší závod na světě.

Místnímu trhu s kosmetikou dominují dva lokální hráči – Mustika Ratu a Martha Tilaar, obě založené v sedmdesátých letech. Martha Tilaar vloni utržila 71,3 milionu dolarů, Mustika Ratu pak 46 milionů dolarů.

Místo aby frimy konkurovaly těm zahraničním, jako jsou Dove, Nivea nebo Garnier, se tito lokální výrobci soustředí na své tradiční pleťové prostředky založené na místních ingrediencích. Některé obsahují kořen bengkuang, kurkumu, jiné zas špenát nebo rýžové otruby.

Tyto produkty vycházejí ze staré místní medicíny zvané jamu. Ta neklade důraz jen na péči o pleť, ale doporučuje i různé nápoje, kapsle a směsi, které Mustika Ratu a Martha Tilaar také vyrábějí.

Domácím firmám pomohla asijská finanční krize na konci devadesátých let, po které z Indonésie většina globálních výrobců odešla. V tomto období si firmy vydobyly svoji pozici. Lidé neměli peníze a hledali levnější náhražky. Zjistili, že domácí výrobek udělá stejnou službu za méně peněz.

Martha Tilaar a Mustika Ratu prosperují a soustředí se i na vývoz. Mustika Ratu vyváží do 15 zemí, Martha Tilaar vloni otevřela velký obchod v prestižní čtvrti Marina Bay v Singapuru. Obě firmy stále vedou jejich zakladatelé, kterým je přes osmdesát. Mooryati Soedibyo i Martha Tilaarová jsou však tak vitální, že působí jako dokonalá reklama na své produkty.

Autorka je členkou sítě GlobeReporter.org

Tomáš Smetánka: Šťastná Indonésie