Od půl bilionu korun až po více než jeden bilion korun by mohly Česko stát investice do úspor energie v příštím desetiletí. V uvedeném rozmezí se budou náklady pohybovat podle studie, jejíž zpracování zadal Svaz průmyslu a dopravy – pokud tedy v Evropě projde návrh Evropské komise na cíle pro snižování spotřeby energií.
Návrh počítá s tím, že státy budou muset každý rok vykázat nové úspory 1,5 procenta konečné spotřeby energie. Pro Česko by vycházely nutné úspory na 73 petajoulů, což je o polovinu více, než kolik musí uspořit do roku 2020.
Svaz do svých výpočtů nezahrnul přínosy, které investice do úspor přinesou, protože se podle autorů analýzy nedají pořádně vyčíslit. „Rozmezí nákladů je široké podle toho, jak se povede přesvědčit firmy, domácnosti nebo veřejný sektor, aby se pustily do nejlevnějších dostupných opatření. Pokud se to povede, budou náklady kolem 510 miliard korun,“ vysvětluje Jan Harnych ze společnosti Enviros, která studii zpracovávala.
Jenže firmy se nechtějí pouštět do investic, které mají návratnost delší než pět let, upozorňuje hlavní ekonom svazu Bohuslav Čížek. Stát je může motivovat dotacemi, které dobu návratnosti zkrátí. Bez dotací se obejdou opatření, která by ušetřila 36 petajoulů energie. Splnění unijního cíle by proto podle studie vyšlo stát na 190 až 690 miliard korun.
„Více než polovina nutných opatření bude potřebovat nějakou formu veřejné podpory. Po roce 2020 ale nejspíš nebudeme mít přístup k dostatečnému množství peněz z evropských fondů,“ dodává Pavel Farkač ze svazu průmyslu.
Členské státy EU se dohodly, že při jednání o konečné podobě úsporných cílů budou prosazovat, aby se roční tempo úspor po roce 2025 snížilo jen na jedno procento. V takovém případě by se investice v Česku snížily na 275 až 435 miliard korun a nutná veřejná podpora na 90 až 180 miliard korun.
