Sporný projekt dostavby elektrárny Paks, na němž se technologicky i finančně podílí Rusko, zvedne ceny elektřiny pro domácnosti a znevýhodní ty distributory elektřiny, kteří nenakupují na burze, ale přímo od výrobců, tvrdí analýza Energy Brainpool, kterou si zadala skupina německých městských elektráren spolu s ekologickou organizací Greenpeace Energy.
Podle studie klesne následkem připojení elektrárny Paks II do sítě velkoobchodní cena elektřiny na hlavní středoevropské energetické burze EEX v Lipsku až o 70 centů za megawatthodinu. Nyní činí průměrná cena 21,5 eura.
Ostatní elektrárny utrpí
To může vypadat jako dobrá zpráva, pokles cen ale zvětší rozdíl mezi cenou elektřiny na burze a garantovanou cenou pro obnovitelné zdroje elektřiny. Tento rozdíl pak zaplatí domácnosti ve svých účtech za elektřinu.
Klesající ceny poškodí i ty provozovatele elektráren, kteří nedosáhnou na státní podporu. V roce 2030 tak například průměrná větrná elektrárna vydělá o 1700 eur méně za každý megawatt instalovaného výkonu, výnosy bioplynové stanice klesnou dokonce o 6000 eur. Méně vydělají i provozovatelé konvenčních elektráren.
Transakci prošetřuje Brusel
V elektrárně Pak jsou nyní v provozu čtyři sovětské reaktory spuštěné v letech 1983 až 1987. Stavbu dalších dvou by měla ruský koncern Rosatom zahájit v roce 2018, dokončena má být za pět let. Projekt je zčásti financován prostřednictvím výhodné ruské půjčky ve výši deseti miliard eur (270 miliard korun).
Loni na podzim zahájila Evropská komise hloubkové šetření plánů Maďarska na financování dvou nových jaderných bloků. Vyšetřování má zjistit, zda postup vlády v Budapešti neporušuje unijní pravidla o poskytování státní pomoci.
