Při zachování současných pravidel by totiž rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů podle ministra mohl ohrozit stabilní dodávky elektřiny spotřebitelům. „Transformace energetiky nemůže spočívat jen v co nejrychlejší výstavbě nových zdrojů, jde zejména o to, aby nový systém byl stabilní,“ řekl Gabriel.
Nebezpečné přetoky
Ministr také zdůraznil, že transformace energetiky nesmí ohrožovat sousedy Německa neplánovanými přetoky elektřiny při špičkové výrobě větrných elektráren. Ochranu před tímto problémem, který postihuje i Česko, by mělo zajistit vybudování podmořského vedení z Německa do Švédska a Norska, kde by bylo možné nadbytečnou elektřinu uložit pomocí přečerpávacích elektráren.
Podle nových pravidel bude v Německu možné ročně postavit větrné elektrárny na pevnině o celkovém instalovaném výkonu nanejvýš 2500 megawattů. Při překročení této hranice nebudou mít další zdroje nárok na žádnou státní podporu. Všechny větrné elektrárny v Německu mají v současnosti instalovaný výkon téměř 34 tisíc megawattů.
Strop pro stavbu nových solárních elektráren bude činit rovněž 2500 megawattů instalovaného výkonu ročně. Solární elektrárny v současnosti mají v Německu celkový instalovaný výkon 36 tisíc megawattů a společně s větrnými elektrárnami tvoří páteř výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ve srovnání s ostatními obnovitelnými zdroji mají také nejnižší výkupní cenu elektřiny.
Méně biomasy
Omezení se dotkne také elektráren na biomasu, jejich výstavba bude ročně omezena na celkový výkon 100 megawattů. Zákon stanoví strop i pro větrné elektrárny na moři, které budou do konce roku 2020 mít celkový instalovaný výkon nanejvýš 6500 megawattů, zatímco dosud se počítalo s 10 tisíci megawatty.
Podle nových pravidel by se také měly začít obnovitelné zdroje samy prosazovat na energetickém trhu a v budoucnu by neměly mít výhodu zaručeného přednostního výkupu vlastní produkce. Od roku 2017 by se to mělo týkat všech zařízení o výkonu přes 100 kilowattů.
Zákon stanovuje také rozmezí, ve kterém by se měl pohybovat podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v Německu. Zatímco v současnosti činí zhruba 25 procent, v roce 2025 by se měl pohybovat mezi 40 a 45 procenty a v roce 2035 mezi 55 a 60 procenty.
V současnosti platí německé domácnosti na podporu obnovitelných zdrojů 6,24 centu (1,71 koruny) za odebranou kilowatthodinu elektřiny, loni to bylo 5,23 centu. Díky novému zákonu by se měl růst tohoto poplatku zpomalit a do roku 2020 by měl vzrůst na maximálně 7,7 centu za kilowatthodinu.
