S upravenou dohodou souhlasilo 62 procent držitelů zajištěných dluhopisů, 37 procent držitelů nezajištěných dluhopisů a většinový akcionář BXR. Firma potřebuje, aby s restrukturalizací souhlasilo 75 procent věřitelů, zatím má souhlas 63 procent.
„Představenstvo NWR je přesvědčeno, že podmínky pro konsensuální dohodu budou splněny,“ řekl ČTK šéf vnějších vztahů NWR Petr Jonák. „Členové představenstva však samozřejmě mají zodpovědnost být připraveni na všechny možnosti a reagovat na všechny představitelné scénáře vývoje,“ dodal.
Podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky nový plán zvyšuje tlak na věřitele, aby na restrukturalizaci přistoupili. „NWR bez OKD a Karbonie je prakticky prázdnou schránkou, alternativní plán se tedy rovná prakticky konci společnosti NWR, jak ji známe dnes,“ řekl. Analytik BH Securities Petr Hlinomaz si myslí, že společnost jen hraje o čas v naději, že ceny uhlí mezitím stoupnou.
Uhlí je nejlevnější za pět let
NWR musela kvůli svému vysokému zadlužení zahájit jednání s věřiteli a akcionáři ohledně restrukturalizace společnosti. O složitosti hledání kompromisu svědčí, že si majitelé dluhopisů na vyjednávání s NWR najali investiční banku Moelis & Company.
Dalšími důvody jsou i propad cen koksovatelného uhlí a také rostoucí náklady na těžbu. V prvním čtvrtletí letošního roku firma zákazníkům uhlí prodávala za 85 eur za tunu. To je nejnižší cena od roku 2009.
NWR proto uvažovala i o uzavření dolu Paskov, nakonec se ale dohodla s vládou na prodloužení provozu až do roku 2017. Stát to těžaři vykompenzuje tím, že poskytne 600 milionů korun na sociální programy pro horníky.
Akcie NWR v posledním roce
Na trhu se již delší dobu spekuluje, že nezajištěné dluhopisy NWR kupovali za zlomek nominální hodnoty ostří investoři, kteří budou tlačit na co nejvyšší nabídku. Hrozit přitom budou tím, že firmu pošlou do bankrotu, což by poškodilo i vlastníky zajištěných bondů.
„Skutečnost, že se společnost NWR (zatím) nedohodla s věřiteli, hodnotíme jako mírně negativní a ponecháváme cílovou cenu pro akcie NWR na 3,5 koruny,“ uvedl analytik Patria Direct Tomáš Tomčány. Akcie NWR na polské burze reagují na nové zprávy poklesem o 3,8 procenta, v Praze se titul ráno propadá o 5,6 procenta.
| OKD |
|---|
| Část akcií OKD byla na začátku 90.let minulého století prodána v kupónové privatizaci, hlavním majitelem zůstal stát. V následujících letech ale rozhodující vliv získala společnost Prosper Trading, která odkoupila akcie OKD od státem založeného Restitučního investičního fondu a od měst a obcí regionu. Později se většinovým vlastníkem stal Karbon Invest (KI) podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy. Do firmy vstoupil v druhé polovině roku 1998, nedlouho po vzniku menšinové vlády Miloše Zemana (ČSSD). |
| V roce 2003 začala vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) jednat s KI o prodeji zbylých 46 procent akcií. Původně dohodnutou cenu 2,25 miliardy korun ale v květnu 2004 neschválil antimonopolní úřad. V září téhož roku vláda Stanislava Grosse (ČSSD) schválila prodej menšinového státního podílu skupině Karbon Invest za 4,1 miliardy korun. Většinovým vlastníkem se ale obratem ještě v listopadu 2004 stala investiční skupina RPG Industries, vedená Zdeňkem Bakalou, jehož firma Charles Capital se přitom podle médií podílela i na předchozích krocích majitelů KI. |
| Později se majitelem OKD stala v Nizozemsku registrovaná firma New World Resources (NWR), od roku 2008 se přibližně třetina jejích akcií obchoduje na burze. Dvoutřetinovým vlastníkem NWR zůstala investiční firma BXR Group Limited, ve které Bakalovi patří zhruba poloviční podíl. |
| Součástí privatizovaného majetku OKD byly i bývalé hornické byty. Okolo 44 tisíc těchto bytů nyní spravuje společnost RPG Byty ze skupiny BXR. |
| Koláček, Otava a místopředseda představenstva dolů Jan Przybyla se později kvůli svému působení v OKD ocitli před soudem. Státní zástupce je obžaloval ze zneužívání informací v obchodním styku, kterým měli firmě způsobit škodu v řádu miliard korun. Soud ale v červnu 2009 všechny tři zprostil viny. |
| Odkupu státního podílu z roku 2004 se týká dosud neuzavřená kauza, v níž policie od roku 2012 stíhá znalce, který v posudku podle vyšetřovatelů firmu podcenil a způsobil tím státu škodu. Letos v květnu protikorupční policie navrhla obžalovat znalce a dva další lidi v souvislosti s privatizací OKD. Policie předběžně vyčíslila škodu na 3,4 miliardy, to znamená, že se podíl v OKD měl prodat minimálně za 7,5 miliardy. |
| Po roce 1989 uzavřela OKD řadu šachet, výrazně klesl také počet zaměstnanců těžební společnosti, kterých bylo koncem 80. let přes 100 tisíc. Zatím naposledy byl uzavřen důl Dukla v Havířově, odkud poslední vozík s uhlím vyjel v lednu 2007. V současnosti společnost OKD zaměstnává přes 12 tisíc lidí, z toho asi pětinu v dole Paskov, který v nejbližších letech nejspíš také čeká uzavření (podle nedávné dohody státu s NWR by těžba měla pokračovat do konce roku 2017). Kromě Paskova OKD provozuje doly Karviná, ČSM a Darkov. |
| Loni se NWR dostala do vysoké ztráty a oznámila plán úsporných opatření. Jeho součástí byl kromě snížení nákladů prodej Dolu Paskov a společnosti OKK Koksovny. Zatímco pro důl se nepodařilo najít kupce, koksovnu za 95 milionů eur koupila společnost Metalimex. Příčinou ztrát jsou dle analytiků nízké prodejní ceny koksovatelného i energetického uhlí a vysoký podíl fixních provozních i finančních nákladů. |
| Kvůli hospodářským potížím firmy se začaly množit protesty zaměstnanců. Loni v září se sešlo na hornické demonstraci zhruba 2500 lidí, kteří vyzvali OKD, především Bakalu, aby ze svých zisků zajistil normální chod firmy. Zadrhla se i jednání o nové kolektivní smlouvě, kvůli které odbory hodlaly vyhlásit stávku. Po více než ročním jednání se loni v listopadu vedení OKD se zástupci odborů dohodlo na kolektivní smlouvě pro období let 2014 až 2018. Odbory stávku odvolaly. |
